Školákům sice prázdniny ještě oficiálně nezačaly, ale my s Madlenkou a partou malých kamarádů už se týden rekreujeme v jižních Čechách. No…rekreujeme… děti se občas porvou o hračky a nebo si navzájem závidí, koho zrovna pochoval v náručí cizí rodič a my se je při tom snažíme krotit, aby nedošlo k fatálním zraněním, ale příroda nám všem dělá moc dobře. Maloši tu většinu dne tráví venku, potom baští, až se jim dělají boule za ušima, a v noci spí jako dudci. Vysoká tráva, hluboké lesy, ruce umazané od písku a od bláta, jahodová pusa, rybníky s rákosím, vůně zralých meruněk, buřty pečené na ohni a opálená ramena. Tak se tady máme. Jen my mámy a naše děti. Když za nimi večer zavřeme dveře ložnice, konečně přichází řada i na nás. Uvaříme si čaj, otevřeme něco sladkého a nemusíme se o to s nikým dělit. Nikomu utírat pusu. Nikoho sundávat z lustru. A jsme zase na chvíli takové, jaké jsme bývaly. Normální holky, kamarádky, spolužačky. Ty chvíle jsou tak moc potřeba! Přeji vám všem hezký začátek prázdnin a pohodové léto! 🙂
