Tak dneska Vám přináším report z realizace Madlenčina pokojíčku. Máme za sebou první fázi – vyklizení haraburdí z pokoje, který dříve sloužil jako odkládací, následná výmalba a položení koberce.
Jak jsem už avizovala v předchozím článku ZDE, na stěny jsem vymyslela mentolovou barvu v kombinaci s puntíkem. Mentolka je napravo od vstupu, nalevo pak černé puntíky na bílém podkladu. Malování jsem se jako obvykle chopila sama, obzvláště to puntíkování mě moc bavilo! Rozmístění jsem dělala od oka, jen citem – předkreslila jsem si tužkou značky, mrkla na to z dálky, sama si to odkývala a pak už jela štětcem a černou barvou naostro. Myslím, že se dílo zdařilo tak, jak jsem chtěla. Stěna vypadá hezky sama o sobě, ale já jsem ji ještě vylepšila keramickým ptáčkem, kterého mi ségra před časem přivezla ze Španělska. Byl určený už do našeho předchozího bytu, ale nebyla jsem schopná najít mu správné místo, a tak dlouho trpělivě vyčkával a teď přišel jeho okamžik. Zabydlel se u Madlenky mezi puntíky a myslím, že mu to tam sluší!

Hooodně puntíků a mezi nimi žlutý ptáček…

… který k nám přiletěl až z dalekého Španělska. Je z keramiky.
Pak přišla řada na koberec. V hlavě jsem měla něco mazlivého, protože malé děti prostě hodně času tráví na zemi. Původní záměr byl repase starých parket a velký kusový koberec, ale časem jsme přehodnotili a dali celoplošný. Barva holubí šedi je kompromis mezi něčím, co by se mi líbilo a co by šlo alespoň trochu udržovat. Hodně dlouho jsem v showroomu zkoumala, který model nedělá koleje, a tento obstál. Navíc působí trošku melírovým dojmem, i když je jednobarevný, takže by se na něm měly teoreticky ztratit fleky. No, uvidíme. Zatím jsem s ním spokojená a cena byla taky příjemná. Pokládku provedl můj zlatý tatínek, za což má u mě pochvalu před nastoupe… nými čtenáři. A velký dík k tomu! Ještě bych do budoucna koberec ráda olemovala kovovými lištami. Zatím k tomu ovšem nedošlo.

Světle mentolová stěna versus holubí koberec.
Ještě to chce ty ukončovací lišty!
Do pokoje už jsem rozmístila to málo vybavení, které máme k dispozici: sedací vak, bílé poličky z jednoho z našich předchozích bydlení, které jsou docela multifunkční (police/sedátko/domek pro panenky?) a něco málo z dekorací. Aby pokoj nebyl tak smutný a prázdný, zavěsila jsem tu dočasně vlaječky z Madlenčiny narozeninové oslavy…

Kanárkový sedací vak už je s námi spoustu let.
Není to na něm zatím vůbec vidět :-)…
A co nás v nejbližší době čeká dál? Mám v plánu sem přemístit velkou knihovnu z obývacího pokoje, aby hračky nebyly stále jen naházené v koších. Vytvořím velký pracovní stůl a taky malý stoleček na Madliny malířské pokusy. Koupíme domečkovou postel. Největší proměnou by ale měla projít šatní skříň. Mám s ní smělé plány, tak mi držte palce!

Mráček od Little lovely company

Kaktusový metřík už je taky doma a na místě!

Skříň na svou velkou proměnu ještě čeká 🙂
No a pak je tu samozřejmě má oblíbená kapitola, a to jsou doplňky a dekorace. Na ty máme doma zřízeno speciální prasátko. Krmí ho hlavně babičky. Už nám pašík pěkně přibývá, na porážku to ovšem zatím není. Tak ještě chvíli musíme vydržet. No, je se na co těšit!…

Tady je Madlenčino!