Slovinci jsou moc příjemní. V obchodech, kavárnách a restauracích se na vás každý usmívá. Vládne tady pohoda a klid. Nevím, jestli je to jen tím krásným místem a návštěvníky, kteří sem přijeli za odpočinkem, ale tolik milých lidí pohromadě jsem už dlouho neviděla. Se Slovinci se domluvíte i česky. Kávu a croissanty mají stejně dobré jako v Itálii. Opalovat se můžete pod věží kostela, na obrovských kamenech, nebo třeba na malých betonových plážích. Občas okolo vás profičí skútr, ale nikomu to nevadí :-). Do průzračného moře se chodí po schůdkách nebo leze po žebříku. Když toužíte po pískové pláži, lze si městskou hromadnou dopravou zdarma zajet do Portorože vzdáleného pouhé tři kilometry. Autobus tam jezdí každou chvíli. V Piranu se člověk nenudí. Labyrint uliček nabízí spoustu okouzlujících kaváren a restaurací. Všude voní ryby, víno, moře… Snídat, obědvat i večeřet můžete vynikající zmrzliny, jako to dělám já :-). Velkou výhodou Piranu je skutečnost, že do města je až na výjimky zakázán vjezd aut, takže celý funguje jako pěší zóna, což opět zvýrazňuje jeho klidnou a působivou atmosféru. Zítra se chystáme zajet lodí do italského Terstu. Z Piranu jste tam za 30 minut. Tak dober dan 🙂
