Penang: chrám Kek Lok Si a národní park Taman Negara Pulau Pinang /Malajsie

Druhý a poslední den pobytu na Penangu v Georgetownu jsme se místními autobusy vydali ke chrámovému komplexu Kek Lok Si. Cesta autobusem z autobusového terminálu Komtar trvala necelou hodinku a autobus nás zavezl až skoro ke vstupu do chrámu.

Chrám je to opravdu impozantní, je to největší buddhistický chrám (zaujímá plochu 12 hektarů!) na území Malajsie postavený z darů místních Číňanů. Uvnitř se nachází hned několik svatyň, my si vyjeli i nahoru k bronzové 30 metrové soše bohyně milosrdenství Kuan-jin a vylezli nahoru do Pagody, odkud je opravdu krásný výhled na celý Georgetown.

Nezapomněli jsme si taky koupit a pověsit vlastní stužku s přáním. :))

Od chrámu jsme zamířili zase autobusem zpátky na Komtar a jiným autobusem k národními parku Taman Negara Pulau Pinang. V plánu jsme měli trek džunglí a procházku po visutých mostcích canopy walk. Ta byla zavřená, kvůli čemuž byla většina naší výpravy smutná, ale mně to teda vůbec nevadilo, když jsem pak viděla zespodu v jaké výšce je to zavěšené. Výšky, ty já moc nemusím. :))

Do parku se neplatí žádné vstupné, jen se u vstupu zaregistrujete a můžete vyrazit. Jsou tu dvě možné varianty, kam se vydat. Buď cesta na Monkey beach a k majáku nebo na druhou stranu k pláži, kde kladou vejce mořské želvy a kde mají záchrannou stanici. Tam jsme se vydali my. Čekala nás tak 3 kilometrová procházka k pláži a zase zpátky.

Procházka džunglí byla zážitek a i když jsme moc zvířat neviděli, všechny jsme dobře slyšeli. :)) Kousek od pláže je meromiktické jezero, což znamená, že je tvořeno sladkou a slanou vodou, které se nikdy nesmíchají v důsledku odlišných hustot. Sladká tak zůstává na povrchu, zatímco spodní vrstvy jsou slané.

V záchranné stanici měli zrovna týden vylíhlé a měsíc staré želvy. Místní záchranář nám o želvách moc hezky popovídal a my se pomalu vydali na cestu zpět.