Hnízdo papuchalků se nachází na ostrově Seal, 21 kilometrů od pobřeží Maine.
Kamera snímá život papuchalků uvnitř nory, kde hnízdí a vychovávají jediné mládě.
Papuchalci přilétají na ostrov v jarních měsících, kde se přes léto rozmnožují, koncem srpna ostrov postupně opouštějí a vydávají se na moře.
Hnízdění 2022
Začátkem května se papuchalci začali vracet na ostrov k hnízdění.
Kamera snímá život papuchalků samečka Willieho a samičky Millie uvnitř nory, kde hnízdí a vychovávají jediné mládě.
Vajíčko samička Millie položila 17. května
Mládě se vylíhlo 25. června
Mládě bylo pojmenováno Florence, po Florence Merriam Bailey, průkopnické ornitoložce a aktivistce, jejíž neocenitelné příspěvky do National Audubon Society a publikace terénního průvodce podpořily pozorování ptáků dříve neosloveného publika.
Národní společnost Audubon zahájila projekt Puffin v roce 1973 ve snaze obnovit hnízdění papuchalků na historických hnízdních ostrovech v zálivu Maine. Projekt Papuchalk dnes odkazuje na aktivní programy obnovy mořských ptáků pro papuchalky a jiné druhy mořských ptáků v Maine. V Maine i mimo něj je projekt Puffin také známý jako Audubonův program obnovy mořských ptáků, neboť aktivně pracuje na sdílení metod obnovy pro využití vzácných a ohrožených mořských ptáků na celém světě. Projekt Puffin byl založen v Ithace, NY v Cornellově laboratoři ornitologie a údolí Todd Wildlife Sanctuary v Brémách na středním pobřeží Maine. Je součástí divize věd National Audubon Society.
Ostrov Seal je neobyvatelný, na ostrov mají přístup pouze biologové a tak přímý přenos zobrazuje přírodu v její nejčistší podobě. Ostrov tvoří převážně žulové bloky a nízkorostoucí vegetace.
Národní společnost Audubon chrání ptáky a místa, v celé Americe využívající vědu, vzdělání a ochranu na mnoha místech. Od roku 1905 je vizí Audubonu svět, ve kterém lidé a divoká zvířata prospívají. Audubon je nezisková organizace.
Papuchlk bělobradý
Papuchalk bělobradý známý též pod názvy papuchalk ploskozobý nebo severní, je malý mořský pták z čeledi alkovitých. Díky svému výrazně zbarvenému velkému zobáku je nazýván též mořským papouškem. Za potravou se potápí, a to až do hloubky 7 m, pod vodou dokáže vydržet až 30 sekund, k plavání využívá svých silných křídel. Končetiny s plovacími blánami mu pak slouží jako kormidlo. Během hnízdního období se přitom při hledání kořisti může od hnízdiště vzdálit až 100 km. Živí se především malými druhy ryb, jakými jsou např. sledi, šproti nebo smáčky, požírá též zooplankton, různé korýše a měkkýše. Má přitom zvláštně přizpůsobenou horní čelist zobáku a jazyk, které má poseté spoustou drobných trnů umožňujících držení i více než 30 rybek najednou. Atlantičtí papuchalci tráví většinu času na moři – přicházejí na zemi každý rok na jaře, kde žijí v koloniích a vychovávají svá mláďata.
Online přenos z hnízda:
Videozáznamy:
Začíná se líhnout mládě
Mládě je na světě, seznamte se s Flo
Zdroj: National Audubon Society, videozáznamy Arlene Beech, Maeve Audubon Outreach
