Mám pro vás spoustu fotek z víkendu na Moravě. Říkala jsem si, že než to rozdělovat na tři samostatné články, raději vás nenechám čekat a spojím to do jednoho.
O našem super ubytování v Dolních Věstonicích jste už mohli číst v předchozím článku. Apartmány Věstonická Moruše jsou opravdu krásné a já se tu díky tomu cítila jak v bavlnce. Co jsme ale dělali celý víkend? Měli jsme volno už v pátek, takže jsem během dopoledne byli na místě. Po ubytování na pokoji jsme si odpoledne udělali pěší výlet na kopce za námi. Hned za zahradou byl na dohled totiž kopec Děvín, odkud je krásný výhled na celou pálavu a taky Věstonickou nádrž a Nové Mlýny. Trasu jsme si prodloužili k vysílači a chtěli se podívat ještě na Sirotčí hrádek u Klentnice, ale začalo se zatahovat, tak jsme skočili na jídlo do Kafé Fara. Čekala jsem tu jako obvykle fronty lidí před vchodem do restaurace, ale kupodivu v tu dobu tu bylo několik volných stolů. Během jídla nám začalo dost pršet, ale to nám nevadilo, protože pod slunečníkem bylo stále dobře.
V Café Fara jsem ochutnala skvěle a pro mě netradičně připraveného kapra. Přítel si objednal moc dobré maso a na závěr nechyběl dezert z mini věnečků s jahodovým krémem. Dobrota. Jestli budete mít cestu kolem a nebude tu zrovna fronta, neváhejte.
Než jsme pěšky dolši zase do Dolních Věstonic, sprchlo nám, ale když nad hlavou vidíte rovnou dvě duhy, vůbec vám to nevadí 🙂
Jestli budete projíždět třeba na kole Dolními Věstonicemi, zajděte si na kávu nebo na snídani do kavárny Habánský dům. Je hned kousek od Věstonické Moruše. Umí dobrou kávu a taky skvělé dezerty. Co ale víc, dělají tu můj letní hit – espresso tonic. Skvělá osvěžující záležitost na léto, jen je potřeba tomuhle drinku přijít na chuť.
V sobotu jsme si ve Věstonicích půjčili kola a dali si 80km výlet po okolí. Což se zdál z počátku jako super nápad, pokud jste ale na kole neseděli roky, doporučuju aspoň poloviční trasu. Mně už v půlce chytalo koleno, ale jen tak se nedám, takže jsem to i tak dojela.
Vydali jsme se kolem nádrže, zastavili na pivu v Pasohlávkách a pokračovali dál přes Strachotín, Šakvice až do Přítluk, kde jsme si udělali pauzu na jídlo a pití. Zastavili jsme ve vinařství Přítluky na vínko a protože zrovna venku grilovali ryby, neodolali jsme. Super oběd za pár korun. I ta jídla z denního menu vypadala na stolech moc dobře, takže doporučuju.
Poslední zasloužená zastávka našeho cyklovýletu v Mikulově byl zatopený lom u Mariánskáho Mlýna. Krásně čistá voda, málo lidí a plácek na trávě. Co víc si v tu chvíli přát? Snad jen to pivo nebo Kofolu, co mají u stánku nahoře. Další místo, které musíte navštívit, až tu budete.
V neděli jsme se přesunuli do Mikulova. Já tu zatím vždy jen projížděla se zastávkou na víno nebo na jídlo, ale poprvé jsem měla možnost zůstat tu alespoň den. A tak byl konečně čas to tu trochu více prozkoumat. Nevynechali jsme výšlap na Svatý kopeček, odkud je je nádherný výhled na celý Mikulov. Jinak se dá jít i dozadu po cestičkách a užít si vyhlídku zatopeného lomu.
Procházka zámeckými zahradami je v Mikulově nutností. Zámek je zvenku nádherný a zahrady jsou vymazlené. Po bočních stranách pak pěstují trsy levandule a dalších voňavých bylinek. Celé centrum Mikulova je zachovalé a historické. Procházíte se uličkami a obdivujete městské domy, podloubí a náměstíčka.
Kam v Mikulově na jídlo? Jestli hledáte místo na oběd nebo večeři, doporučuji zkusit zajít k Sojkovi, kde vaří dobře nebo rovnou do vyhlášené restaurace Marcela Ihnačáka, která je součástí hotelu Tanzberg. Příjemná restaurace s útulnou atmosférou. Jídelníček není velký, přesto si vyberete a navíc je jídlo čerstvě připravené. Dělají i několik tradičních židovských jídel, která se podle historie v tohle místě vařila už kdysi dávno. Já jsem ale měla chuť na italskou pastu s mořskými plody a tu umí. Stejně jako masový bigoš. Zmrzlina jako sladká tečka nesměla chybět. Je božská.
Na kávu nebo snídani si zajděte do Bistra Kuk. Malá útulná kavárna zavánějcí hipsteřinou říznutá se Sklizenem. Najdete tu totiž kromě nabídky kávy a domácích dezertů i další dobroty na prodej. A opět nezklamali, protože tu servírují espresso tonic. Za mě super místo.
V Mikulově jsme se ubytovali ve Štajnhausu. Skvěle zrekonstruovaný starý dům do moderní podoby. Zvenčí vypadá pořád stejně, ale uvnitř odvedli majitelé spoustu práce. Pokud máte rádi minimalistický styl a vzdušnost bez zbytečného nábytku a doplňků navíc, bude se vám tady líbit. Měli jsme zelený pokoj, který je i s kuchyňkou. Ložnice se nachází ve vestavěném patře, kam se vyšplháte po schůdkách. Kufry necháte dole a v posteli máte naprostý klid a relax bez věcí navíc. Rychlá wifi, super vybavená koupelna a moc příjemná matrace stačí ke štěstí. Na venkovní zahrádce vzadu za domem můžete relaxovat s knížkou nebo si dát ranní kávu. Pokud budete tedy hledat ubytování v Mikulově, už víte kam 🙂 Majitelé mají navíc kousek i restauraci Rodinné vinařství Mikulov, sice jsme neměli možnost tam zajít na oběd, ale v kuchyni to dokonale vonělo…
Nalákala jsem vás..? Dáte mi svoje tipy, co na Moravě ještě určitě navštívit, nebo nějaké další super tipy na pěkné ubytování…
