Palačinky jsme s mojí maminkou dělávaly na víkendové snídaně, taky někdy v týdnu k odpolední svačině, když byla chuť na něco dobrého a rychlého, no prostě pořád. Vždycky od oka, do mísy nalít mlíko, rozklepnout jedno nebo dvě vajíčka, trochu osolit a postupně přisypávat mouku, dokud těsto nebylo husté tak akorát. Já teda nikdy nevěděla, jestli už té mouky stačí, to máma to měla a má v oku, přinejhorším se to poznalo na té první (ne)povedené palačince. Jen na té konzistenci se dodnes nemůžeme shodnout, maminka má palačinky ráda tlusté, já co nejtenší. Jaký to pro mě byl ráj, když jsem ve Francii objevila jejich jemné crepes, nejlepší jen pokapané citronovou šťávou a posypané moučkovým cukrem, a v Japonsku naopak bohatě plněné vším možným, na co si jen vzpomenete, od jahod se šlehačkou přes zmrzlinu až po klínek dortu, a nejlépe ještě vše dohromady (zní to šíleně, ale bylo to děsně dobrý a jeden z důvodů, proč jsem se vrátila o pár kilo těžší). Ale zpátky k mojím palačinkám. Časem jsem pochopila, že dokonale palačinky bez vážení nedám, a začala si poctivě zapisovat kolik čeho. Po spoustě palačinkových sobot a stovkách palačinek jsem došla až k těmto - jemným, tenoučkým a lehce zlatavým palačinkám.
Ingredience 500 ml mléka 2 vejce 180 g hladké mouky špetka soli 1 lžička vanilkového extraktu (nemusí být) Postup
Vajíčka rozšleháme v mléce, přidáme mouku, sůl a vanilku a metličkou vymícháme hladké těsto bez hrudek. Ještě lépe to půjde tyčovým mixérem, těsto bude krásně hladké a nadýchané. Necháme ho 20 minut odpočinout, v mouce se aktivuje lepek a s těstem se bude lépe pracovat (palačinky se během smažení nebudou trhat a budou vláčnější).
 
Rozpálíme si nepřilnavou pánev, ideálně přímo určenou na palačinky, a potřeme ji kapkou oleje nebo másla. Nalijeme na ni naběračku těsta (moje má 100 ml) a rychlým krouživým pohybem ho rozlijeme po celé pánvi. Jakmile těsto na povrchu zpevní a zmatní (jakoby zaschne), bublinky v těstě popraskají a okraje se začnou lehce odchlipovat, palačinku opatrně obrátíme. Z druhé strany ji smažíme už jen krátce, aby palačinka zůstala jen lehce zlatavá.
 
Stejně postupujeme i s dalšími palačinkami. Kvalitní pánev už olejem/máslem potírat nemusíme, nebo jen po každé druhé či třetí palačince. Palačinky skládáme na sebe, tím ještě zvláční.