… jsem slýchávala kdysi často doma. Nevím, jestli to platí i pro případ výroby lapačů snů, ale pokud ano, budu brzy velmi moudrou osobou :-)))
Tento kousek je pro mě. Když jsem vymalovala horní chodbu u schodiště a uvolnila část zdi u dveří na toaletu, koukalo na mne ze zdi asi dvacet dírek po dřívějších miniaturních obrázcích malovaných na sklo. Nemohla jsem se dopátrat sádry, tak mne napadlo, že bych to mohla dohnat větším počtem vrstev barvy. Chacha, já bláhová. Nedohnala.
Určitě už znáte ten další krok, ke kterému máme (skoro) všichni tak hrozně blízko. Prostě to něčím zamaskovat, že?
A čím? Odběhla jsem si do ložnice pro lapač snů, jestli by to fungovalo. Skvělý nápad! Ano, fungovalo. Takže nápad by byl… ale co dělat, když potřebujete lapač snů v ložnici a k tomu zakrýt těch dvacet dírek v chodbě a lapač je jen jeden?! Ano, je třeba uháčkovat urychleně další! 🙂
Vyzkoušela jsem si u něj nový motiv. Krásný, viďte? Vsadila jsem tentokrát na jemné barevné provedení s bílou, světle šedou a béžovou. Já vím, že už jsem to psala o tom posledním, ale TENTO je podle mě vážně nejhezčí, který jsem kdy vyrobila :-))
Krásný mrazivý den
A.
PS: ty dírky jsem nakonec stejně zamázla interiérovým tmelem pro tyto účely a pak znovu přetřela barvou. Ono by mi to totiž doma jinak stejně dlouhodobě neprošlo .-)
