první foto je opět z krytu kanálu na známá panoramata …
… druhé pohled do údolí …
… a pak už jsme sbalili věci, rozloučili se a vyrazili směr domů. To jsem si myslela. K mému velikému překvapení jsme zašli na oběd. Tohle neděláváme. Na kafíčko to jo, ale oběd! To je jiné kafe a jiné ceny! …
… zašli jsme do Mochoritsch u hradu Griffen …
… a co vám budu povídat. Jídlo bylo výborné. Vývar s nudlemi jsem ani nestihla vyfotit. Jen tuhle prázdnou misku – později jsem zjistila, že nádobí, ve kterém se servíruje je možno zakoupit v obchůdku s místními dobrotami …
… kromě vývaru jsem já ochutnala klasiku, vepřo-knedlo-zelo. Asi proto, že tohle jídlo nepatří mezi nejzdravější, byla k této porci ještě miska se zeleninovým salátem …
… manžel si dal hovězí maso se salátem …
… s Bertíkem jsme se samozřejmě rozdělili ;-). A protože sny se plní a Bertík si moc přál zmrzlinu a ta se tam jako dezert podávala dostal protekční velkou jahodovou …
… protekční byla, ostatní hosté dostávali menší porce na placatém oplatku. Nás obsluhovala skoro krajanka, mladá paní ze Slovenska a asi proto, že se s námi bavila, byla asi odvolaná z placu, protože ji pořád chodila kontrolovat nějaká kolegyně a už jsem ji pak nezahlédli. Což mě mrzí, byla velmi milá a hlavně ráda, že mluví svým rodným jazykem a ještě ji někdo rozumí. I když jsem celou porci nesnědla, zákusku jsem neodolala. Byl bez kafíčka, protože to jsme měli dvě hodiny předtím a dvě kávy tak rychle po sobě bych nezvládla …
… bylo to moc krásné a příjemné překvapení na závěr našeho výletu …
