„náš Mikuláš“ šel jenom nakouknout do jednoho obchůdku s těmi krásnými zbytečnostmi. Obchod je malý, jedenkrát ho prošel a na konci prohlížení si řekl: „to je dobře, že se mi tady nic nelíbí“(rozuměj líbilo, ale doma je těch ozdůbek tolik, že už to není kam dávat ;-)). U východu si to ale rozmyslel a zamířil zpátky k těmto hrnečkům. Vzal jeden (protože byl vystavený) a šel k pokladně. Tam ho napadlo, jestli náhodou nemají dva. Jak vidíte měli dva a protože bych nevydržela nepít z těchto hrníčků kávu až do vánoc, (původní plán byl, že je dostaneme od Ježíška) vymyslela jsem, že nám je přinese Mikuláš …
… jenomže tímto tento hrnečkový příběh nekončí. Manžel dostal stejný hrneček jako je ten vpravo, jen místo černé byla bílá a naopak. Dostal ho v krabici s designem toho co je nyní vlevo – prý to vypadá tak „Foglarovsky“ :-)). Zašla jsem do obchodu hrneček vyměnit. Byl se mnou Bertík a ten začal paní prodavačce vyprávět, jaký je ten Mikuláš popleta, že ty hrníčky vyměnil. Samozřejmě nezapomněl dodat, že on i tatínek dostali od Mikuláše i malou bramboru, ale že maminka ne :-)) …
… moc jsem se těšila, až do hrnečků uvařím kávu a do ní dám velký kopec šlehačky. Ona tam totiž bez problémů vejde jak jsou hrnky velké ;-)) …
… přeji vám všem krásnou sobotu …
Danka
