tento článek bude oproti tomu minulému, textovému, naopak plný fotografií. Proč? Protože jsem se po roce těšení a plánování přinutila ráno brzo vstát (a k tomu i naše česko/slovenské návštěvy:-)) a taxíkem se svezli přes půl města na proslulou pěší promenádu Bund, které ale v Číně neřekne jinak než Wai Tan. Tento výraz se vyplatí znát hlavně pokud využíváte taxi, protože název Bund, jak ho známe my, zná jen málo místních. Vyjížděli jsme v 4:30, kdy byla ještě úplná tma, a na místo jsme dorazili něco před pátou - to už bylo díky rychlému svítání jasno a na Bund dopadaly krásné zlaté paprsky. Naopak z mrakodrapů na Pudongu, za kterými je schovávalo slunce, byly díky protisvětlu jen siluety.
Nejkrásnější na tom všem byla ovšem skutečnost, že promenáda byla skoro liduprázdná. Ti z vás, co na Bund zamířili v odpoledních hodinách a ještě k tomu třeba o víkendu, asi vědí že nepřeháním - nedá se tam ani hnout. Ráno ale nejsou nikde žádní turisté, pouze místní, kteří se protahují, cvičí, běhají, chodí pozadu a pouští draky. Je fascinující pozorovat, jak je zde v dokonalém souladu stará generace Číňanů s tradičním pouštěním draků s pozadím nejmodernějších budov světa.
Shanghai je oproti minulému roku úplně jiná. Nejen že už otevřeli veřejnosti druhou nejvyšší budovu na světě Shanghai Tower, ale kvalita vzduchu je o poznání lepší. Lorraine říkala, že v tomto roce je zlepšení ovzduší vládní priorita číslo jedna, a pokud vláda zavelí, i počasí poručí. Může to samozřejmě být i shoda okolností, dobrých rozptylových podmínek nebo omezení výroby v okolí SH kvůli delegaci Putin/Zeman:-), tak dobré čtyři týdny je tu až na výjimky modrá obloha a výborná viditelnost. Další změnou je ta, že (zatím pouze v SH) začal platit zákon zakazující troubení ve městě, takže je zde mnohem tišeji a klidněji. Občas se ale najde troubící expert, tomu ale kvůli všudypřítomným kamerám a mikrofonům hrozí dva body a pokuta v řádek stovek RMB. A Číňané jsou hodně na peníze, takže si to troubení raději rozmyslí..
Po Bundu a okolí jsme se procházeli dobré dvě hodinky a pak si zašli dát kávu do kavárny. Pak jsme vyrazili k Perlové věži, která se veřejnosti otevírá v 8:00 a je fajn tam být načas a nebo ještě lépe před osmou. Díky tomu se vyhnete davům vřískajících lidí a druhou "kouli" v prostřední části budete mít jen pro sebe, protože...
.. je ten výhled prostě nezapomenutelný!! Skvělé je, že z nějakého důvodu je sklo téměř nepoškrábané, takže viditelnost i přes velký počet návštěvníků utrpěla jen minimálně. Při vstupu na skleněnou plochu se mi okamžitě zamotala hlava i když s tím běžně problém nemám, a zpočátku jsem tam lezla po čtyřech:-)
V Perlové věži se nachází i muzeum s historickými fotkami (nebyla jsem, ale prý výborné) a také video s vizuály, jak bude město vypadat v budoucnosti.
Hned po návštěvě Perlové věže jsme pokračovali za dalším výhledem, a to na Shanghai Tower, druhou nejvyšší budou světa a první v Číně (632 m), otevírá se zde v 9:00. Výtahem rychlým 74 km/hod. jsme tam byli za pár sekund. Vůbec nejvyšší budova je, jak určitě víte, Burdž Chalífa (828 m), nicméně ani jedna z těchto dvou budov nemá nejvyšší vyhlídkovou plošinu na úplném vrcholu, takže z pohledu dolů jsme viděli "Otvírák" neboli Shanghai World Financial Center jen o trošku níže. Rozdíl nejvyšších bodů budov je přitom zhruba 200 výškových metrů! Nicméně Shanghai Tower přecejen jedno "nej" má, a to že vyhlídková plošina je o pár metrů výš než ta arabská:-) Velmi dobře je vidět i sousední budova, Jin Mao Tower, jejíž vrchní část nám trochu připomínala budovu Chrysler v NYC.
Bund není samozřejmě jediná promenáda ve městě. Další, neméně krásná, se nachází hned za řekou před Perlovou věží. Zatímco návštěva byla na Perlové věži, já už jsem tam podruhé nešla a šla se podívat k promenádě. Tato promenáda je o dost klidnější než její slavnější dvojče, i pro sport je mnohem více vybavená (vidíte i tartan k běhání). Bylo kolem osmé hodiny, takže mnoho sportovců touto dobou odběhlo do práce, a turisté se zatím probouzeli do nového dne. Kolem 9-10 hodiny bylo cítit, jak sluneční paprsky jsou silnější a silnější; člověk pak ocení tu spoustu stromů, které udělají přirozený stín.
Aby byla obrazová galerie kompletní, nesmí samozřejmě chybět večerní pohled na Pudong, tedy moderní čtvrti s těmi všemi výškovými budovami a obecně architektuře, která vůbec neodpovídá vzezření ostatní Číny. Tohle místo bylo ještě před pár desítkami let rýžovými poli a co se v oblasti infrastruktury podařilo Číně vybudovat, je neuvěřitelné.
Nejtypičtější výhled je právě z promenády Bund, kde se každý den před setměním shlukují turisté i místní a čekají na rozsvícení budov. Je skvělé, že budovy se rozsvěcují postupně a člověk se má stále na co těšit. Jako poslední se rozsvěcí Perlová věž, která pak celou dobu různě bliká a barevně se mění.
Snad se vám tolik obrázků líbilo, myslím, že si takhle uděláte poměrně jasnou představu, jak monumentální tohle město je:-) Máte nějaké dotazy, co by vás o Číně nebo SH zajímalo? Pokud ano, dejte mi vědět do komentářů:-)
Mějte se krásně, už se na tebe moc těším, Země česká:-)
Ahoj
Lenka
V Perlové věži se nachází i muzeum s historickými fotkami (nebyla jsem, ale prý výborné) a také video s vizuály, jak bude město vypadat v budoucnosti.
Hned po návštěvě Perlové věže jsme pokračovali za dalším výhledem, a to na Shanghai Tower, druhou nejvyšší budou světa a první v Číně (632 m), otevírá se zde v 9:00. Výtahem rychlým 74 km/hod. jsme tam byli za pár sekund. Vůbec nejvyšší budova je, jak určitě víte, Burdž Chalífa (828 m), nicméně ani jedna z těchto dvou budov nemá nejvyšší vyhlídkovou plošinu na úplném vrcholu, takže z pohledu dolů jsme viděli "Otvírák" neboli Shanghai World Financial Center jen o trošku níže. Rozdíl nejvyšších bodů budov je přitom zhruba 200 výškových metrů! Nicméně Shanghai Tower přecejen jedno "nej" má, a to že vyhlídková plošina je o pár metrů výš než ta arabská:-) Velmi dobře je vidět i sousední budova, Jin Mao Tower, jejíž vrchní část nám trochu připomínala budovu Chrysler v NYC.
Bund není samozřejmě jediná promenáda ve městě. Další, neméně krásná, se nachází hned za řekou před Perlovou věží. Zatímco návštěva byla na Perlové věži, já už jsem tam podruhé nešla a šla se podívat k promenádě. Tato promenáda je o dost klidnější než její slavnější dvojče, i pro sport je mnohem více vybavená (vidíte i tartan k běhání). Bylo kolem osmé hodiny, takže mnoho sportovců touto dobou odběhlo do práce, a turisté se zatím probouzeli do nového dne. Kolem 9-10 hodiny bylo cítit, jak sluneční paprsky jsou silnější a silnější; člověk pak ocení tu spoustu stromů, které udělají přirozený stín.
Aby byla obrazová galerie kompletní, nesmí samozřejmě chybět večerní pohled na Pudong, tedy moderní čtvrti s těmi všemi výškovými budovami a obecně architektuře, která vůbec neodpovídá vzezření ostatní Číny. Tohle místo bylo ještě před pár desítkami let rýžovými poli a co se v oblasti infrastruktury podařilo Číně vybudovat, je neuvěřitelné.
Nejtypičtější výhled je právě z promenády Bund, kde se každý den před setměním shlukují turisté i místní a čekají na rozsvícení budov. Je skvělé, že budovy se rozsvěcují postupně a člověk se má stále na co těšit. Jako poslední se rozsvěcí Perlová věž, která pak celou dobu různě bliká a barevně se mění.
Snad se vám tolik obrázků líbilo, myslím, že si takhle uděláte poměrně jasnou představu, jak monumentální tohle město je:-) Máte nějaké dotazy, co by vás o Číně nebo SH zajímalo? Pokud ano, dejte mi vědět do komentářů:-)
Mějte se krásně, už se na tebe moc těším, Země česká:-)
Ahoj
Lenka
