Slečna se dočkala nového pokojíčku. Někdy v lednu mě napadlo, že bychom jí mohli ten stávající předělat. Byl takový roztříštěný, nedotažený, ale mně hlavně vadilo, že tam nemá pořádné pracovní místo. A ona je zrovna to dítě, co pořád něco kreslí a tvoří. Stoleček se židličkami od mého pradědečka sloužily do určitého věku dobře (už čtvrté holčičce v rodině), IKEA nábytek byl nezničitelný, ale jsme moc rádi, že naši truhláři, na které dám mile ráda kontakt, zrealizovali naše konkrétní plány. Jsme nadšení. Vlastně to předčilo naše očekávání.
Pokoj, který nemá víc než 14m (přesné rozměry neznám), s francouzským oknem přes celou jednu stěnu a výklenkem, si o toto řešení říkal. Já nikdy nebyla příznivcem paland a loftového řešení, ale tady nebylo co řešit, vyplatilo se to. Vzniklo parádní místo na skotačení, ale i na práci a spánek, o úložném prostoru nemluvě.
Celá akce nás nakopla k protřídění spousty věcí, což je opravdu ohromně osvobozující. Definitivně zmizely takové ty batolecí věci, rozbité hračky, nepotřebné krámy. Na všem jsme se se slečnou domluvily. Až mě překvapilo, jak je rozumná. A jak se jí celá proměna líbí? Bylo pro nás dojemné sledovat tu radost. Ona je zvyklá o všem mluvit, chválit, takže prostě spokojenost.
První dny jsme se trochu báli bezpečnosti na schodech, ale jsou opravdu široké, má tam noční světýlka a dolů leze poposedáváním, tak snad by se jí nemělo nic stát.
Teď nastala ta fáze, kdy se můžeme vyřádit na doplňcích a barvách. Dánský lustr není žádná novinka, kupovala jsem ho pár let zpátky a jsem za něj moc ráda. Musím koupit výplně polštářů, vymyslet obrázky, čekáme na velké kulaté zrcadlo a na novou židli. Je to radost.
Budu ráda, když naše řešení někoho inspiruje.
L.
