O Norech se obecně říká, že se rodí s běžkama na nohách. Taky se o nich můžete doslechnout, že umí dřív lyžovat, než chodit. A jedno známé norské moudro říká, že „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ 

„Det finnes ikke dårlig vær, bare dårlige klær“
A o tom chci dnes něco napsat…
Občas si všimnu toho, že my Češi máme tendence nechávat si sebou samými ztrpčovat život, přičemž občas stačí jen trochu chtít a přehodnotit svoje myšlení a postoje. Zatímco pro nás je venku buď „hnusně“, nebo „strašně hnusně“, nebo „úmorný vedro“ a „leje z nás jak z volů“, nebo je „zima jak v Rusku“, „kosa jak z nosa“, a nebo třeba „Chčije a chčije“, v Norsku je POŘÁD den jako stvořený pro nějakou venkovní aktivitu. Jakoukoliv. Vždycky. Za každýho počasí. (A taky v jakoukoliv denní dobu…)
V Norsku je jasná obloha a teploty nad 25 stupňů docela rarita. Na jihu mají sice léto relativně teplé, nicméně trvá celkem krátce (už na konci srpna jsme ve Stavangeru potkávali Nory v čepicích a zimních bundách) a navíc velmi často prší. A o 300 kilometrů severněji už je polární kruh, kde jsou zimy doopravdy dlouhé, léto je spíš takové naše skoro-jaro a navíc je tam celé dva měsíce polární noc. (Slunce vysvitne na malinkatou chviličku jen kolem poledne) I tak tam ale žijí lidé a jsou spokojení… 
Jde jen o stav mysli, o zvyk. A taky to chce vhodný šatník. 

Lysebotn.

Nenechat se ovlivňovat počasím může být těžké pro někoho, kdo má domov v Tromsø a musí každý den v 5 ráno vyrazit na moře rybařit.  Neměl by to být oříšek pro někoho, kdo žije v Brně a booože v srpnu trochu sprchne, není 30, ale „jen 20“, „není to moc na koupání“, „celej víkend pršelo, tak jsme nevytáhli paty z baráku“ a nebo „sakra, ta zima je letos ale dlouhá“… Je to prostě holej nesmysl, takhle přemýšlet.

(Samozřejmě zase chápu rozhořčení zemědělců, vinařů, atd… Těm změna přístupu opravdu nepomůže…)

V tomto jsem se od Norů hodně naučila a stačil mi k tomu jeden jedinej týden pozorování a srovnávání…
Kdyby totiž měli v Norsku čekat na hezký počasí, aby mohli na procházku, do přírody, nebo si jít zaběhat, nemohli by jít ven skoro nikdy. Déšť a zima se pro ně stal samozřejmostí a žádný vrtochy počasí je nemůžou rozhodit. No a co si budeme povídat, sedět doma u krbu, číst si knížku a relaxovat u plápolajícího ohně nebude nikoho bavit věčně. Naopak, nejlepší to je právě po pořádným „vymrznutí“ venku. 

V zimě se jezdí hromadně lyžovat, běžkovat a bruslit, v létě se zase hromadně běhá (všude, všichni, pořád!), chodí se na tůry do přírody a je jedno, že zrovna prší, nebo mrholí, je mlha jako mlíko, nebo cokoliv jinýho. Asi nikdy v životě jsem neviděla tolik běžců na jednom místě…

Když jsme šli na Preikestolen, tak pršelo a byla mlha. Docela jsme oba ztrpkli a začali jsme trousit takový to naše český „dovolená, ty brďo a chčije…“, „hm, super, to uvidíme kulový“… Jenže tohle od Norů nikdy neuslyšíte. Vytáhnou pláštěnky, deštníky, někdy ani to ne – ( Je to přece jenom voda…!) a jdou na trek, běhat, prochází se, jdou na trhy pro čerstvé ryby a prostě počasí neřeší a jsou veselí a aktivní ať se venku děje, co se děje. 
Nám svítilo sluníčko za ten týden jen párkrát. Po většinu času bylo pod mrakem, dělala se mlha jak mlíko a byli jsme rádi, že pršelo „jen“ tři dny. I tak jsme se ale nenechali zprudit a neváleli se ve stanu naříkajíc na to, jakou máme smůlu… (Ale jo, jednou jsem si zadala hashtag „Preikestolen“ na Instagramu a vztekala se nad těma sluncem zalitejma fotkama s perfektní viditelností, bez mlhy a tak… :D) Navlíkli jsme pláštěnky a vyrazili na procházku, i když bylo dost chladno a dost pršelo. Bylo takový to „vlezlý chladno“, který dělá z reálnejch 15 stupňů sotva 9 pocitovejch. No samozřejmě, že jsme po cestě potkali několik běžců, cyklistů a lidí na procházce. A to jsme prosim byli jediní, kdo měl pláštěnku… Každopádně ta procházka byla moc pěkná a ten čistej vzduch se „dejchal sám“…
Zkrátka a dobře, message tohoto výplodu je – nenechte si zkazit náladu a naplánované aktivity počasím. Déšť je jenom voda a do chladna se dá vždycky nějak oblíct… 🙂

Chcete si přečíst víc o našem norském dobrodrůžu? Abyste to měli snazší, hodím vám sem rovnou odkazy na jednotlivé články … a můžete si vybrat! 🙂

Tak třeba jsem psala o tom, jak jsme se rozhodovali, zda jet, nebo nejet a hlavně JAK JET? Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Celý týden pod stanem a bágly na zádech. TADY a TADY.

Plánujete taky vyrazit na trek a pod stan do Norska, nebo kamkoliv jinam na sever? TADY se dočtete, jak se sbalit a na co si dát bacha. Relevantní je to samozřejmě pro léto a taky pro jih Norska. Na Lofoty by to zas vypadalo jinak 🙂
Naše treky po horách – Preikestolen a Kjeragbolten : TADY, TADY a TADY
Vikingská vesnička Forsand, tam se mi líbilo obzvlášť! TADY.
Jak vypadá Preikestolen z trajektu? A jak to vypadá, když plujete fjordem k přístavu? TADY.
Lysebotn. Pohádkový místo plný norské přírodní pohody, která je nádherná a ponurá zároveň. A taky jsme chytali ryby a viděli tuleně! TADY.
Nedělní procházka na Sverd i fjell. KLIK.
Procházka Stavangerem. Centrum, přístav a naše poslední cesta trajektem. KLIK.
Starý Stavanger. Čtvrť bílých dřevostaveb z 18. století, lucerničky a náš poslední norský západ slunce (Jak by řekl Marťas, „záchvat sumce“ 😀 ). KLIK.

Ha en fin helg!

T.