… a tak jsem v pátek navečer upekla další dort. Tentokrát slavila naše mamča. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jaký udělám. Věděla jsem jen toho, že bude zase od Vidličky. Nakonec jsem se rozhodla pro ten stejný, jako minule – byl totiž strašlivě dobrý a všichni se olizovali – ale aby to nebylo úplně monotónní, smíchala jsem několik receptů do jednoho. Korpus a krém z mascarpone je tedy odsud, ganache z čokolády podle tohoto receptu a lemon curd jsem použila koupený. Neměla jsem dvě dortové formy, a tak jsem si jednu půjčila od ségry. Byla podstatně menší, což nakonec nevadilo a vznikl dvojpatrák. Zdobení jsem volila podle toho, na co byly doma k dispozici propriety, a moc mě zaujal design se záměrně stékající čokoládou (také z výše uvedeného receptu). Navrch pár pusinek z mascarpone a hotovka. Výsledek mě potěšil – lemon curd udělal výrazně sladkokyselou chuť, 70% čokoláda na vršku to příjemně vybalancovala a tím, že byla ve formě ganache, to šlo i dobře krájet, nelámalo se to jako klasická čokoládová poleva. No a těsto – tak to těsto je prostě nejvíc! Toužebně jsem nakukovala do trouby a doufala, že se dort co nejvíce vyboulí, abych ten kopec mohla odkrojit a sníst „jen tak“. Už přemýšlím, že bych ho do své domácí kuchařky zařadila i jako nedělní „buchtu na plech“. Takže, kdo ještě tento recept nevyzkoušel, rozhodně běžte do toho! A Tobě, maminko moje milovaná, přeju ještě jednou všechno nejlepší! :-*
