vypadalo to, že neděle bude pěkně nudná a byla moc hezká a pohodová. Už minulý týden přijeli z Německa tři ze čtyř Bertíkových sourozenců. Přijeli lyžovat, Bertík samozřejmě s nimi. Já jsem letos nelyžovala. Dělala jsem zázemí doma v podobě vaření a tak jsem si myslela, že po jejich odjezdu budu sedět u televize a plést. To já ráda, ale taky jsem ráda, když nejsem tak sama a toho bylo poslední dobou dost ...


... zavolal mi Adam, jestli s nimi s Míšou nechci někam zajet. Aspoň se projít a třeba si dát kafíčko ...


... přemýšleli jsme o Štramberku, Hukvaldech a nakonec to vyhrály lázně Klimkovice. Jsou nejblíže a počasí bylo nevyzpytatelné. Ony to nejsou moc lázně na procházení. Možná bych to ani lázněmi nenazývala. Spíše sanatoriem. Na kopci, na louce postavené budovy a kolem nich okruh na procházení. Toť vše. Žádná lázeňská kolonáda, pokud jsou obchůdky, tak s šíleně kýčovitým zbožím uvnitř budovy. V lesíku přes cestu je tedy stezka pro děti, psala jsem o ni tady a ta hezká je ...


... proč ale o této neděli píšu? Adamovi se podařilo mě dostat za volant a já jsem cestu zpět řídila! O mém neřízení jsem psala zase tady a od té doby se vůbec nic nezměnilo. Od posledního pokusu, o kterém tam píšu jsem za volantem seděla až tuto neděli!!! a mám z toho moc skvělý pocit a je mi moc hezky ...


... krásný den ...

Danka