Zdravím vás po krátké odmlce.
Přiznávám, flákám to tu, nějak nestíhám nebo dávám přednost bytí venku či jinde před počítačem a psaním blogu, i když je o čem psát a i když bych si sem chtěla nějaké věci zpětně zaznamenat, tak snad se polepším. Počasí posledních dnů se mi moc líbí, tak si užíváme venku a také je tam teď spousta práce, však víte, jako vždy na jaře.
Bydlíme na vesnici a to znamená, že v podstatě kamkoliv vyrážíme, jedeme autem, ve vesnici není téměř nic. Tak jsem našla záminku, abychom chodili – do obchodu. Poslední víkendy chodíme v sobotu dopoledne na nákup. Při naší první výpravě jsem si vzala foťák, protože, jak sami za chvíli uvidíte, je co fotit. Jde o moji oblíbenou cestu, která se mění v každém ročním období, na jaře dokonce téměř každý týden. V době naší cesty kvetly dymnivky, úplná pole, týden poté už spíš pampelišky.
Strom na fotce níže byl o týden později už úplně zelený, ohromný skok.
Děti chodí rády, protože si v obchodě vyberou něco podle svého gusta.
Já je obvykle na nákupy neberu, jde-li to, takže je to pro ně vlastně zážitek. Povídáme, Barča loví ty nejlepší kytičky, koukáme, jak se příroda po týdnu změnila, nikam nespěcháme, užíváme si to.
A na další fotce velmi vzácné chvíle – bez hádání, spolu, dokonce za ruku…
A nosíme domů i suvenýry v podobě kytek, vázičky mám teď neustále plné. A taky jsme si některé vylisovali, protože se o tom Honzík bavil ve škole, tak máme pár kytiček do herbáře, jen tedy ne nafocených.
Mějte hezké dny.
