Naše svatba

Uběhl necelý rok od našeho zasnoubení a blížil se náš svatební den. Ten den, který jsem si představovala a tajně vysnívala ještě před našimi zásnubami. Doufám, že to takhle nemám sama. Představovala jsem si místo, kde se to celé uděje, květinovou výzdobu, šaty, doplňky, prostřené stoly a spoustu dalších detailů. Čím víc se blížilo naše datum 29. 6. 2019, tím víc byla tahle představa jasnější. Polovinu roku se s přípravami moc nedělo, jen jsme někdy v září 2018 zamluvili místo, vybrali agenturu a faráře, kterého jsem v únoru sháněla znova, protože nám první kontakt nevyšel.

TIP: Pokud chcete být ve svatební den bez stresu a nebát se, že někdo z hostů bude mít zpoždění a úředník z matriky na vás s obřadem nepočká (třeba babička bude mít zpoždění, to se stalo nám), protože musí být za půl hodiny na jiné svatbě, zkuste si najít církev, která oddává i mimo kostel a nesejde jim na tom, zda jste věřící, pokřtění, apod. Např. Husité, Evangelíci, Unitáři nebo Církev bez hranic. Kontaktujte je sami, někteří oddávající nejednají přes svatební agentury. Za nás to byla evangelická církev a nejmilejší farář z Uhříněvsi. Absolvovali jsme s ním 5 sezení a tak se bavili o všem možném, ale nejvíc o nás samotných a našem vztahu. Mělo nám to dát zpětnou vazbu o tom, jaký ten náš vztah vlastně vůbec je a jestli je potřeba ještě na něčem zapracovat. Bylo to pokaždé milé, protože jsme ve třech mluvili stejně otevřeně, jako mezi 4 očima.

Kdo mě sleduje na IG, tak mu asi neuniklo, že naše svatba se konala v Donátově mlýně v obci Soutice. Je to menší vesnička směrem po D1 z Prahy na Brno. Od nás cca 45 min. autem, což je ještě fajn vzdálenost, kdy jsme za dopravu všech nezbytností z Prahy neplatili příliš. Tohle místo nebyla naše první volba, ale nakonec ta nejlepší volba ever. Nebyl to sice ten vysněný zámek v Třebešicích, díky nesmlouvavému majiteli, který nám nechtěl povolit vybrat si vlastní catering, ale tady jsme si mohly náš den udělat přesně podle sebe.

Majitelka mlýna si tohle místo zvelebila pro svou rodinu. Bydlí tu a když se jí vdávala dcera a hledaly místo pro svatbu, zrekonstruovaly kamennou stodolu, kterou dnes pronajímají s pozemkem právě na svatby. Mě nadchlo, že tohle místo zatím není nijak extra profláknuté a svateb tu měli zatím jen pár. Že je paní majitelka fajn a férová. Platíte jednu cenu a to pouze za pronájem od pátečního večera až do nedělního poledne. Máte tak čas si to tu nachystat a vyzdobit i v případě, že si to budete organizovat sami.

U mlýna je krásný pozemek, dům má původní charakter, hrubou omítku, obrostlý břečťanem a růžovými keři. A kamenná stodola je pro hostinu jak stvořená. Vypadá podle mě mnohem lépe, než špeluňka jenom ze dřeva, pokud teda nepreferujete venkovský styl. Já ho totiž vůbec nemusím. Za zahradou je jezírko, je to zpomalený průtok říčky Želivky. Kousek za mlýnem je soutok se Sázavou, moc hezké místo na fotky. Na celém pozemku je spousta zákoutí, kde se dá suprově fotit a zachytit atmosféra.


Přikládám sem fotky z podzimu, kdy jsme tu byli poprvé. Podzimní svatby tu budou mít taky svoje kouzlo, pokud byste o tomhle místě uvažovali. Ty barvy jsou kouzelný. Já se při třetí návštěvě, kdy se konala naše svatba, do tohohle místa zamilovala úplně nejvíc. Je to romantické místo se vším všudy. A co víc, během obřadu jsem koukala na jezírko rozkvětlé bílými květy voděnky, kterou byla posetá celá vodní plocha. Prostě krása nebeská...

Co se událo mezitím? Dvě nebo tři schůzky se svatební agenturou Wedding Factory, spousta zkoušek šatů, hledání obleku, doplňků, řešení prstýnků, o kterých budu psát ještě samostatně. Agenturu jsem si vzala na pomoc z toho důvodu, že mi bylo jasné, že sama bych to jinak nezvládla. Nemám kolem sebe tlupu kamarádek s neomezeným časem, které by měly energii a prostor mi s přípravami pomáhat, natož ve svatební den. Chtěla jsem, aby si ho všichni užili stejně jako já, bez povinností. Agentura za vás obstará vše, co si domluvíte. Od shánění šatů, místa, květin, dortu, oddávajícího, až po realizaci svatby a koordinaci během svatebního dne. 

TIP: Obepište několik vybraných kontaktů. Podle infa po telefonu nebo mailu vyberte ty, se kterými se sejdete osobně. Nechte si zaslat ceník, ideálně i náhled smlouvy a vše doma společně prostudujte. Není to zanedbatelná položka. Když sečtete všechny dekorace, půjčovné, dopravu, atd, může to klidně dělat čtvrtinu rozpočtu. Hledejte toho, kdo bude chtít vaší představě vyjít co nejvíce vstříct. Především, je to vaše svatba. A pokud nemáte vyjasněnou představu, jak ten váš den D má vypadat, měli by umět přijít s návrhy, které vás budou vystihovat. Musíte si lidsky sednout, to je podle mě základ na perfektní svatbu.

Už dávno neplatí, že svatbu děláme kvůli rodině a známým. Styl svatby a provedení by měl být odrazem vás dvou, hosté by to tak měli přijmout. Nepodřizujte se rodině, ani přátelům. Nebudete z toho ve výsledku šťastní. Pokud má někdo s čímkoliv okolo svatby problém, může pozvání jednoduše a slušně odmítnout. Tenhle den je jen jeden. A na hosty se má samozřejmě myslet třeba ohledně sezení, jídla, muziky a jiné zábavy. Hosté jsou na svatbě kvůli vám dvěma.

Já a můj muž nejsme žádní experimentátoři, chtěli jsme jen hezkou svatbu, bez tradičních zvyklostí, jako je unášení nevěsty, jídlo z jednoho talíře nebo rozbíjení talíře. Tyhle zvyky nám nic neříkají a když v nich nespatřujeme ten význam, bylo by zbytečné je dělat jen pro efekt. Mnohem důležitější byl pro nás ten samotný veřejný akt vyznání lásky. Ani styl svatby nebyl nijak výjimečný. Oba máme rádi vintage a starožitné kousky, proto jsme chtěli pár věcí, které máme doma, zakomponovat i do výzdoby. Třeba jako můj starožitný stolek k obřadu a křišťálový lustr, co nám visí na chodbě. Tenhle styl je nám blízký, tak proč vymýšlet něco jiného na efekt, když bychom to nebyli mi. Zase se vracím k tomu, že svatebn den, by měl něco vypovídat o vás. Milujete víno, kempování, hory, cestování, moře, apod? Zkuste se zamyslet, co z toho do svatebního dne promínout...

Měsíc před svatbou jsme rozesílali pozvánky, které už byly jen takovým oficiálním pozváním, protože to první dostali hosté osobně přímo od nás. Pak jsem založila skupinu na FB, kam jsme všechny pozvané hosty přidali a průběžně informovali o průběhu a přípravách. Super jsou i webové stránky, ketré si můžete hezky vymazlit, zas ale u většiny, co jsem viděla, chyběla možnost komentářů a dotazů. Záleží, co vám vyhovuje a co vám přidělá méně starostí.

S celou svatební grafikou mi pomáhala moc šikovná kamarádka, Lucka z Love and Story Design. Možná znáte její krásné diáře. Patří ji velké dík za tu ochotu a čas, dlužím jí o celé grafice samostatný článek, protože si to fakt zaslouží. Shrnu, co všechno jsme vyráběly a co si u ní můžete taky objednat, když to chcete mít vymazlené do posledního puntíku. Třeba to bude super seznam, na co během příprav nezapomenout.

O mých šatech a jeho obleku se budu ještě rozepisovat samostatně. Je to něco, v čem jsem se vyžívala. Kdo mě zná, tak určitě chápe. Najít ty pravé v salónech a půjčovnách byl pro mě nadlidský úkol, byla jsem na dvou návštěvach a i když měly krásné šaty, nikdy to nebylo ono, nikdy mi nesedly přesně a musely by se všeljak upravovat. Proto šaty na míru podle mojí představy nakonec jednoznačně vyhrály. Ty moje šaty jsou od nadané návrhářky Denisy Dovalové. Splnila moji představu do detailu. Jeho oblek jsme nechali šít u nás v Karlíně u O'black. Jsou tu moc šikovní a až uvidíte všechny detaily, pochopíte. Barevně jsme měli jasno už od začátku. Ladila nám výzdoba, grafika, sweetbar i květiny.

Víc se těď o našich svatebních outfitech nechci rozepisovat, protože chystám článek zaměřený jen na to, tak si počkejte :)

TIP: šaty řeste opravdu s předstihem, stejně jako výrobu prstýnků, pokud je máte z ruční výroby. Tohle je zrovna něco, co si svůj čas zalouží a kdyby se cokoliv nezadařilo, je protor to opravit. Měsíc na svatební šaty je opravdu málo. Ty moje jsme s Denisou řešily asi od ledna.

O tom, kdo mi bude péct svatební dort jsem měla jasno snad ještě před zásnubami. Lucka z Dortíkovo byla moje první volba. Našla jsem ji při hledání cukrářky pro jeden můj narozeninový dort a od té doby jsem u ní objednávala několikrát. Baví mě, jak se za tu dobu, co ji znám, vypracovala. Teď už peče jen na zakázku a zkouší pořád nějaké novinky. Poradila mi, co do sweetbaru vybrat, i jakému zdobení se vyhnout, protože pro obě z nás je chuť důležitější, než efektní zdobení. Takže žádný fondán, ani tučné máslové krémy...

Začaly jsme výběrem příchutí pro dort. Ty jsme doma vybírali spolu s mužem, aby nebyl ochuzen o nic, co má rád. Chtěli jsme, aby nebyl typicky čokoládový, red velvet, slaný karamel a podobné příchutě, které se k létu moc nehodí. Přála jsem si, aby v něm byla ta lehkost a svěžest, co v horkém letním dni každý ocení. Takže horní (patro novomanželů) bylo z vanilkového piškotu s vanilkovým krémem a pořádnou zásobou malin. To prostřední zase se světlým piškotem s mákem, mascarpone krémem a lemon curd. Ochutnala jsem z něj jenom kousek a podle mě byla tohle úplně nejlepší kombinace vůbec. Snad ze všech dortů, co jsem kdy ochutnala. Doporučuju zkusit. A poslední spodní patro mělo zase světlý piškot, tentokrát s mangovým krémem a kokosovým přelivem. Svěží tropická příchuť a kdo by nemiloval mango, že..?

Z dalších dezertů do sweetbaru jsem vybírala tipy, které jsem si oblíbila hlavně já. Nechyběly mini pavlovy, nadýchané a vláčné kremrole s jahodovo-mascarponovým krémem. Nejlepší kremrole, co jsem v životě jedla, fakt! Míša krém ve skleničkách, přelitý růžovou čokoládou, citrónové tartaletky, co měly navrchu růžový sních, aby nám ladily do barev a větrníky s krémovou nápní a pusinkou navrchu. Všechny tyhle dezerty byly krásné nejen na pohled, ale tak dobré, že se snědly ještě před krájením dortu. Lucka si s nimi fakt vyhrála a všechno sladila do našich barev.

TIP: Dezertů objednejte více druhů a větší počet. Vždycky se sní. My měli necelých 70 hostů. Dort nám zbyl, za to zákusky a krémy se snědly doslova hned. Stačila jsem ochutnat jenom ty kremrole a dort. Pokud chcete ze sladkého zkusit všechno, dejte si pár vzorků někam stranou. Jinak už na ně nedojde, moje osobní zkušenost.


Výslužky
Někomu přijdou zbytečné a je to určitě náklad navíc. Já jsem ale chtěla, aby si každý od nás odnesl s sebou nějakou malou pozornost. A protože se dobře znám z Jančou ze Světa bedýnek, která kromě online farmářských potravin rozjela i službu Dárek z farmy, byla můj první kontakt, zda spolu něco vymyslíme. Nakonec jsme měli dva druhy výslužek, abychom se nějak vešly do rozpočtu. První větší pro rodinu, v dárkových krabičkách byla vždy svíčka s iniciály, farmářský džem, výběrová paštika a ručně dělané čokoládové pralinky. V těch dalších, které jsem připravovala z větší části sama, byla voňavá svíčka, pralinky od Lucie Gleister a moje domácí levandulové sušenky. Pokud byste sháněly krabičky, tak koukněte sem.

Neměli jsme svatbu v místě, kde je restaurace součástí komplexu. Ani jsme se nechtěli z jednoho místa někam přesouvat. Chtěli jsme, aby vše probíhalo na jednom místě, včetně hostiny. Proto jsme si přivzali na pomoc catering, který obstaral celou hostinu, včetně večerního rautu a baru. Na doporučení jsem vybrala Český catering. Dělají po Praze občas nějaké akce, třeba FOOD piknik, tak je můžete otestovat, nebo si domluvit návštěvu jedné z jejich restaurací a něco otestovat. Budou ideální volbou, pokud nepreferujete nějakou speciální zahraniční nebo veganskou kuchyni. Naši hosté jsou všichni do jednoho masožravci, tak jsme měli o hostině jasno. S Beátou manažerkou cateringu jsme si několikrát sedly nad menu. Domluvily jsme se na variantě grilovací tržnice. Na místě byl výber z masa, ryby, krevety, burgery, spousta zeleniny, grilované zeleniny, pečiva, studených kanapek, paštika, roastbeef, sušená šunka, dobroty z grilu, atd. Jsou to profíci, a tak si sebou přivezli stan, kde všechno připravily a servírovací stoly a nádobí. Všechno vypadalo tak chutně a lákavě. Ochutnala jsem ze všeho jen zlomek, takže tip ode mě, jestli si na těch dobrotách chcete pochutnat, najdete si od všecho trochu a nechte si to klidně na stole.

TIP: Jídlo má být nejen dobré, ale mělo by lákt i očima. Koukejte na fotky z akcí kateringových služeb a vybírejte i podle toho, jak ho umí naservírovat a naaranžovat. Několikrát jsem narazila na firmy, které v tomhle oboru dělají, ale jejich prezentace jídla zaspala dobu. Chlebíčkové mísy už jsou podle mě trochu přežitek a dá se najít tolik jinýc variant, které vypadají dobře a jsou chuťově skvělé.


Nápoje
Z nealka byla k dispozici samozřejmě káva, čaj a limonády (bezová, levandulová a zázvorová). Víno jsme si zajistili sami. Z míchaných drinků jsme pak zvolily ty, co k létu patří, takže nechyběl Aperol spritz, levandulový spritz, Hugo, gin tonic i jeho růžová verze, Mojito a Cuba Libre. Z trvdého alkoholu jsme měli na výběr jen rumy v rumovém koutku. Velký výběr značek najdete třeba ve Warehouse.

TIP: Proč je raut lepší, než servírovaný oběd? To vždy záleží na místě, kde to máte. Pokud je k dispozici restarurace a mají dostatek personálu, jděte do servírované varianty. Já preferuju raut, protože je více možností, z čeho si hosté i vy můžete vybírat. Vždycky mám radši, když toho můžu ochutnat více najednou. Navíc se hosté můžou u rautových stolů seznámit, více popovídat a tak. Zase se vám ale všichni v jednom čase seběhnou od stolů. Ani jedna nebo druhá varianta nebude nejlevnější. Počítejte, že jídlo a pití je v nákladech klidně i třetina rozpočtu na celou svatbu. 

Dokonale nedokonalý. Náš. Plný emocí od rána do večera, které jsem vstřebávala ještě několik dní po tom. K neuvěření hezký. Sen, který se proměnil v realitu. Prchavý okamžik života, který bych chtěla zastavit a zopakovat znovu, abych si mohla zapamatovat a zažít každičký moment. Exploze štěstí, která se nedá popsat, musí se zažít.

Je to den, kdy se okolo vás sejde největší množství vašich přátel, blízkých a rodiny. Myslím si, že takový počet už se nám v životě asi nepodaří sezvat. Už proto si myslím, že svatba má svůj smyl. V tento den můžete prohloubit vaše přátelství ještě mnohem víc, než do té doby. Ten den byl pro nás hlavně symbolický. Je to veřejné přiznání toho, co jeden pro druhého znamenáme, co k sobě cítíme a co chceme budovat. Není to rozhodně jen papír s razítkem.

Po tom, co jsme páteční večer nachystali věci, co jsme přivezli s sebou, spoustu dekorací, zásob vína a jídla, šli jsme ulehnout ještě před půlnocí, abychom byli na náš den fresh. Mně ale natěšení nedalo a vzbudila jsem se ráno ještě před zvoněním budíku. Je to jako bych se vrátila do dětských let a těšila se na Štědrý den. Nemůžte se dočkat a samou radostí nezaspíte. Tak nějak podobně jsem se cítila. Nemohla jsem uvěřit, že už je to tady. Skoro rok plánování a dnes je tu konečně náš svatební den. Předcházelo tomu spoustu příprav, mailování, schůzek, faktur a nevyspalích nocí, taky pár hádek, ale zvládli jsme to a vše bylo ready na náš svatební den.

A když tu bylo to naše datum 29.6. 2019, nemohla jsem pořád pochopit, že je to skutečnost. Zvláštní pocit, který jsem snad ještě nikdy nezažila. Takové to, když o něčem dlouho sníte a ono je to pak skutečně reálné. A s tímhle mixem emocí jsem vůbec nemyslela na to, že by mi ten úsměch mohlo něco pokazit. Vlastně ani nemohlo, všechny detaily, co se nezadařily, mně nechaly skoro chladnou.

TIP: Nečekejte, že se vždy povede všechno na 100 %. Pokaždé se na svatbě najde něco, co nevyjde podle plánu. Hosté nepřijdou včas, dort se zpozdí, přivezou vám špatnou barvu nádobí, někde se něco zapomene, apod. To se prostě stává. V ten den se na tyhle maličkosti vykašlete a užijte si to i tak.

Foto a video
Celé dopoledne se neslo veznamení zkrášlování. Ráno můj muž vyzvedl na nádraží Alex, mojí fotografku a Peťu, která mě líčila už během předstvatebního focení u Eibsee. Přidala se k nám ještě Adélka, která se postarala o video. Tahle super trojka krásných slečen mi dělala společnost před obřadem.

Pamatuju si, že jsem Sašku začala sledovat před lety na IG, kde se mi moc líbil její něžný styl fotek. Ona tu něžnost ze sebe úplně vyzařuje, neznám mírumilovnější osobu, než je ona. Nikdy jsem ji nezáhlédla naštvanou, vynervovanou ani nijak nepříjemnou. Nevím, jak to dělá, ale ten její klid bych taky chtěla. Já na tom musím pořád pracovat. Když jednou nabízela na IG focení, hned jsem jí napsala, a tak jsme se viděly poprvé a od té doby jsme fotily společně již několikrát. Hlavně párové fotky, protože jsem na nás dva chtěla mít před svatbou ještě nějakou vzpomínku.

TIP: Pokud ještě nemáte vybraného fotografa na svatbu, sledujte hlavně styl fotek, který se vám líbí a je vám blízký. Vyzkoušejte si fotografa ještě před svatbou. Ideálně během předsvatebního focení. Budete vědět, zda je to pro vás ten pravý člověk. Přece jen jsou to právě fotky, které vám z těch ročních příprav zůstanou jako památka. Dejte na doporučení a zjišťujte si, jak je daný člověk spolehlivý. Nechtějte focení od známých, zaplaťte si profesionála, kderý k vašemu dni bude přistupovat s větší zodpovědností.

Tip na video jsem právě dostala od Sašky, která s Adélkou již absolvovala jednu svatbu. Koukla jsem na její práci a bylo jasno. Má neskutečný cit pro záběry, střih, atmosféru. Umí si s tím vyhrát a je kreativní. Je spousta lidí, co se věnuje videu, ale ta kreativita není samozřejmost a bez ní to podle mě nejde, Ten příběh dostane emoce a nebude to jen reportáž ze svatebního dne.

Makeup:

Jak jsem se zmínila, líčila mě Sašky kamarádky, Peťa. Je moc talentovaná a přesně vystihla intenzitu makeupu i barvy, které jsem si přála. Něžný, s nádehcem do růžova bez extra výrazných očí nebo rtěnky. Ohledně svatebního looku budu taky psát samostatný článek, kde vám prozradím, jaké produkty jsme použily, tak si na to počkejte.

TIP: Ve svatební den byste se měly cítit v  makeupu přirozeně. Měly byste to být stále vy a to se týká i vlasů. Já nikdy nenosila na významné akce složité účesy ani drdoly, apod. Nesluší mi to a na fotkách už vůbec. Proto jsem si od Peti nechala vlasy jen navlnit a přidělat čelenku. Nic víc nebylo třeba.

Po tom, co mě Pěťa nalíčila, jsem se samou nedočkavostí musela jít podívat do stodoly a na zahradu, jak se pokračovalo v přípravách. Nešlo vydržet. Stodola se zaplnila vypůjčeným nábytkem, který to celé neskutečně pozvedl. Původní dlouhé stoly a dřevěné židle jsme uklidily a rozhodli se raději pro slavnostnější bílou variantu. Kulaté stoly mají pro mě výhodu, že nikdo nesedí na kraji a všichni hosté kolem něj mají k sobě stejně daleko.

Mezitím, co jsem pobíhala po zahradě, jsem se zdravila s kamarády, co postupně přijížděli na místo. Obřad jsme měli až ve tři hodiny, ale vše uběhlo tak mega rychle, že bych ho klidně měla ještě později a hostům dala vědět, ať přijíždějí dříve. Mám pocit, že jsem totiž s každým stihla prohodit za ten den jen pár slov. V takovém počtu se to opravdu nedá stihnout.

TIP: Pokud si chcete na každého hosta najít více času, zvažte, zda je nepozvat na svatbu už o den dříve. Můžete udělat grilovačku, oběd, piknik, společný výlet po okolí. Prostě spolu kromě svatby pobýt trochu dýl a více si užít ten společný čas. Ve svatební den toho bude tolik, že nebudete vědět, kam dřív.

Ještě před obřadem jsem si chtěli dát first look někde stranou. V klidu, jen mi dva (když nepočítám kameru a video) a bez stresu, který na nás může během obřadu padnout. Je to milý intimní okamžik a pokud si to chete uchovat, budete mít na fotkách či videu hezkou vzpomínku. O nic se neochudíte, protože před oltářem to bude zase úplně jiný pocit. Za sebe doporučuju. Tradice si totiž tvoříte sami, takže si to ve svůj den udělejte po svém.

Jakmile dorazil nejposlednější host a na místě byla už i babička z Komárna, mohli hosté konečně usednout před pobřadní místo a nás trochu chytala nervozita z toho, co mělo následovat. Tohle je něco, co se nedá moc natrénovat.

Když jsem procházela uličkou kolem všech našich blízkých, nemohla jsem uvěřit, že jsou tu všichni kvůli nám. Všichni si našli čas v téhle uspěchané době a přijeli za námi, aby ten náš den oslavili s námi. Neskutečný pocit štěstí a vděčnosti za všechno, co v životě mám. Velké díky patří mému muži, který měl na starosti seznam hostů. Díky němu se všichni sešli v jeden den na jednom místě.

A tak stojíme bok po boku, ruku v ruce jeden vedle druhé před naším farářem. Po mé straně moje sestra v šatech, co jsem jí naposlední chvíli stihla ušít a po jeho straně kamarád ještě z dob střední, který se zhostil role svědka.

Začala farářova řeč, o které jsme se dost intenzivně bavili, protože jsme chtěli, aby to nebylo něco převzatého, univerzálního, co nejde z nás. Chtěli jsme, abyto nebyla řeč jen k nám dvěma, ale aby si z ní každý host mohl odnést něco pro sebe. Něco, co v každém může zarezonovat. Aby zazněly naše hodnoty, co je pro nás v životě důležité a co nás spojuje.

TIP: snažte se najít matrikáře nebo faráře, který vám dovolí si svatební řeč upravit podle sebe. Je to natolik osobní okamžik v životě vás dvou, že si myslím, že by to mělo odrážet vaše myšlenky, názory, hodnoty. Nechte si poradit, hledejte inspiraci, doporučte texty z knížek, které vám mluví z duše.

V tomhle duchu se nesly i naše svatební sliby. Je to část, kterou jsem nechtěla vynechat, Je to něco natolik osobního, že jsem si bez toho obřad neuměla představit. Ale zároveň bych se vůbec nezlobila, pokud by můj muž tenhel krok chtěl vynechat, protože by mu to nevyhovovalo, nebo nebylo příjemné. Ono je něco jiného, když si taková slova říkáte z očí do očí, nebo pak před zraky všech hostů

TIP: Napište si nanečisto svatební sliby každý za sebe a pak se ji přečtěte. Není to tajná listina, ketrá má spatřit světlo až při obřadu. Díky tomu, že si to každý přečtete před tím druhým, zjistíte, jak jdete do hlouby. Někoho by mohlo zamrzet, že do toho dal srdce a všechno, když ten druhý to vzal spíše s lehkostí a humorem. Srovnáte si tak styl a zamezíte nepříjemným pocitům či rozpakům během obřadu. Stejně to bude u obřadu úplně jiné, plné emocí. Já je teda měla i během toho čtení mezi 4 očima. Ještě jeden tip, vynechte během čtení slibů mikrofon, budete se moct držet za ruce a být si zase o kousek blíž. Pokud vás všichni hosté neuslyší, nechte jim po obřadě sliby k nahlédnutí. Tenhle okamžik obřadu patří hlavně vám dvěma.

Vzpomínám si, jak jsem už během farářovi řeči měla na krajíčku, jak to bylo všechno tak strašně hezké a dojemné. Hlavně reálné, emocí plno, nešlo se jim ubránit. Ani moje sestra neudržela slzy. Když ale došlo na čtení našich slibů, musela jsem už sáhnout pro kapesník. I dyž si dopředu představujete, že to bude emočně silný okamžik, v reálu vás to dostane ještě mnohem víc. A tak mám na spoustě fotek leské oči, popotahující nos, ale vím, že to byla exploze štěstí a vděku, že mám vedle sebe někoho, kdo je tím mým vyvoleným. Láskou na celý život, ať to zní jako největší klišé, takhle jsem to cítila a takhle to mám pořád.

Po slibech přišly na řadu prstýnky. Ty vysněné od Lenky Kerlické z díly 27jewelry. Miluju její práci a budu se pořád opakovat, jak jsem ráda, že tu naši lásku mohla zpečetit do prstýnků právě ona. O prstýnkách budu ještě psát, tak si počkejte na všechny detaily ohledně výběru a výroby.

Pamatuju si přesně ten moment, kdy mě můj milovaný požádal o ruku a nikdy nezapomenu den, kdy k tomu prvnímu prstýnku přidal ten druhý, kterým to celé zpečetil. Tohle je prostě něco nepopsatelného. Vím, že se opakuju, nedá se jinak.

Po požehnání jsme si dali první maželský polibek, pořádné objetí plné dojetí a už neskrývaných slz a ještě jeden symbolický krok, společné zapalování svíčky. Které má představovat naši společnou cestu, novou etapu našich životů. Moc hezké gesto, ideální, když nefouká.

Následovali gratulace od celé rodiny a všech kamarádů a špalír, což je tradice, která se mně hodně líbí. Podle mě symbolizuje to, že vám tu vaši společnou cestu ostatní přejí. A mimochodem, budete mít ze špalíru moc hezkou vzpomínku.


TIP: Pokud budete chtít, aby hosté během špalíru rozhazovali z kornoutků, doporučuju kvítky. Rýže nemusí být zrovna nejpříjemější. Za mě vedou velké okvětní lístky jako jsou růže nebo pivoňky, jsou totiž dostatečně velké, aby se daly zachytit na fotkách. Stejnou službu udělá i bublifuk.

Po obřadu už v nás nezbyla ani kapka nervozity. Všechno opadlo. Zbylo místo jen pro úsměvy a slzy štěstí, přípitek, bublinky a spoustu dobrého jídla, na které jsme se už každý těšil. Zvláštní ale je, že nakolik mám ráda dobré jídlo a vínu skoro nikdy nepohrdnu, tak v tenhle den bych snad ani nepotřebovala jíst natož pít alkohol. Chtěla jsem si ve vzpomínkách všechno uchovat jasné a čisté.

Dresscode
Jeden z bodů, který bych tu ráda zmínila...není vůbec od věci pozvaným přidat ke svatebnímu oznámení i detaily, třeba co se týče nefocení během obřadu, oblečení a vhodné obuvy, pokud máte svatbu venku na trávě. Hosty jsem poprosila, zda můžou nechat tmavé barvy a křiklavé vzory doma. K letní svatbě se světlé pastelové tóny prostě hodí víc a bílou jsem nezakazovala. Už z toho důvodu, že moje šaty rozhodně nebyly čistě bílé. Klukům jsem hodila do naší FB skupiny inspo na outfity, stačila jednoduchá košile a plátěné kalhoty nebo šortky. Nic složitého, ani příliš formálního. Nakonec nám to všem na fotkách moc sluší, není to barevný mismash, který tahá za oči. A kamarádkám to všem seklo dokonale. Na barvě šatů jsme se nedomlouvaly, ale asi už pochopily z pozvánek, jak to budeme mít sladěné, prostě mě už znají :)

Ještě před prvním tancem jsme stihli jednu z tradic, kterou jsem si neodpustila. Házení kyticí. Hezká symbolika a možnost kamarádek, naznačit svým přítelům, že by jim ty svatební šaty taky slušely.

TIP: Pokud si chcete svatební kytici nechat, taky se tím netajím, požádejte květinářku, ať vám uváže ještě jednu, která bude přesně pro tenhle účel, nebo použijte např. tu ze stolu. Svatební je jen jedna, tak je na vás, co s ní provedete. Tradici to splní i takhle a vám bude ve váze po svatbě dělat radost ještě několik dní.

Květiny jsem měla objednané z Green decor Žižkov, které mám i v tipech na květinářství, co pro vás chystám v článku s tipama na dodavatele. Sleduju je již dlouho a baví mě přesně ten jejich styl rozpustilých kytic se strukturou. Používají květiny, které jinde nevídám a prostě to umí, tak se k nim zajděte podívat. Měli jsme květiny na stolech ve vázách, u obřadu, na mole, kde byla chill zóna, i zapletené do věnců nad stoly. Všechno v něžných barvách růžové, bílé a jemně zelené...

Po jídle byla volná zábava. Od šesti nám hrála super kapela Party Leaders, kteří jsou na svatby skvělí. Mají moderní repertoár a naživo jsou top. Jejich zpěvačka Magda má krásný hlas a když nám zpívala k obřadu mou milovanou Johny Legend All of me, zamiloval se do té písně i můj muž. Dokonce víc, než do originálu. Tohle je od té doby naše píseň a pokaždé, když si ji pustíme, máme oba na krajíčku. Prostě romantika až na měsíc. K prvnímu tanci nám kapela zahrála Falling slowly. Miluju tu píseň od doby, kdy jsem ji slyšela poprvé. Měla jsem z ní tenkrát při poslechu husinu, stejně jako u All of me. Jsou prostě od srdce, melodie, slova, všechno.

TIP: Pokud nejste velcí tanečníci, jako my dva, zvolte na první tanec ploužák. Nikoho tím neochudíte a hlavně z toho nebudete ve stresu. My jsme sice navštívili taneční, ale mě ten společný kurz moc nesedne, takže jsme si z toho nakonec neodnesli. Na co se tedy trápit, tahle pomalá píseň byla na náš první tanec dokonalá.

Od prvního tance to uběhlo už jako voda. Nechápu, jak ten den mohl tak moc rychlé utéct. Neskutečný. I když jsme se snažila si všechno uložit do vzpomínek, stejně toho bylo tolik.  Zároveň jsme chtěli i něco nafotit a uchovat si tak tyhle okamžiky napořád. Zašli jsme proto k soutoku říček na večerní západ slunce. Bylo tu v tu chvíli neskutečně krásné světlo a pohádková atmosféra. Snad to na vás z těch snímků dýchne stejně...

Večerní zapalování prspakvek má takovou atmosféru, že jsem si ho nemohla odpustit. Kamarádi nám vytořili špalír, kterým jsme se symbolicky prošli a vystřihli pár záběrů na fotku i video. Na vačerní zábavu jsme se už oba převlékli do něčeho pohodlnějšího. Místo svatebních šatů jsem vklouzla do flitrovaných mini, které jsem den před svatbou ulovila ještě ve slevách v Zaře. Chtěla jsem si jedny večerní ještě ušít, ale bylo tolik zařizování, že jsem vůbec nestíhala. Muž odložil sako, kalhoty, nechal si oblekovou košili, navlékl kraťasy a nazul tenisky. Večerní zábava je o pohodě, takže komfortnější oblečení přijde vhod. Za mě je fajn, netrávit celý den ve svatebním a převléct se. Na fotkách tak nebudete mít po celou dobu stejný outfit. A ty flitry k večerní párty prostě patří, co myslíte?

TIP: Zkontrolujte, jak prskavky hoří. Pokud jsou celý den venku, můžou snadno navhlhnout. Mějte jich v zásobě raději víc. Čím delší, tím více a déle hoří. Nestůjte moc blízko, ať si nepropálíte šaty.

Už si moc nepamatuju, v kolik jsme zkončili, jestli bylo něco kolem druhé nebo třetí hodiny. Vím jen, že jsem ještě hodinu po tom nemohla usnout, jak jsem byla z celého dne nadšená. Prohlížela jsem si přáníčka a vzkazy v naší knize hostů. Moc hezká vzpomínka, na kterou pamatujte. Promítala jsem si v hlavě, co se ten den událo a nemohla uvěřit, že už je po všem. Svatba je a bude jeden z nejkrásnějších dnů, který jsem zažila, kvůli mému muži, rodině a našim přátelům. Bez nich by to nebylo ono. Soukromá svatba ve dvou někde na pláži má svoje kouzlo, ale bez společné oslavy se všemi kamarády a blízkými by to prostě nešlo. Víte, co se říká...? Sdílená radost, je vždycky větší radost. A o tom náš svatební den byl, o sdílení lásky, radosti a štěstí. Díky za to, že byl kouzelný od začátku až do konce, díky za to, že jsi v mém životě, můj M.

Ještě seznam našich dodavatelů, ať to máme hezky najednou:
místo: Donátův mlýn
prstýnky: 27jewelry
šaty nevětsy: Denisy Dovala
oblek ženicha: O'black
květiny: Green decor Žižkov
dekorace a koordinace: Wedding Factor
svatební grafika: Love and Story Design
výslužky: Dárek z farmy
catering: Český catering
sweetbar: Dortíkovo
kapela: Party Leaders
foto: Alexandra Hrašková
video: Adéla Nevrlá
makeup: Petra Dianová

Články, které pro vás ještě budu okolo svatby chystat:

• Prstýnky
• Svatební šaty a oblek
• Svatební grafika
• Svatební přípravy nevěsty
• Náklady na svatbu (pokud se tím znovu prohrabu)

Zajímalo by vás ohledně naší svatby ještě nějaké téma? Pište mi do komentářů :)