Národní park Matsalu s rozlohou 486 kilometrů čtverečních na západním pobřeží Estonska kopírující stejnojmenný záliv je jednou z nejvýznamnějších ptačích oblastí v Evropě. Národní park je odlehlou naplaveninovou oblastí s rozmanitou faunou a florou, je domovem 282 druhů ptáků (z toho 175 hnízdících), 47 druhů savců, 49 druhů ryb a 772 druhů cévnatých rostlin. V době hnízdění a migrace ptáků jsou některé oblasti pro návštěvníky uzavřeny.
Předchůdce tohoto národního parku, přírodní rezervace Matsalu, byla založena v roce 1957 na ochranu ptáků a jejich hnízdišť. V roce 1976 byl Matsalu přidán do Seznamu mokřadů mezinárodního významu nebo do Ramsarského seznamu. Ramsarská úmluva uznává přírodní rezervace, kde jsou mokřady chráněny a využívány udržitelným způsobem. V roce 2004 získala rezervace status národního parku. Kromě ptáků si národní park Matsalu klade za cíl chránit krajinu charakteristickou pro západní Estonsko a kulturní dědictví regionu Väinameri. Národní park Matsalu byl oceněn Evropským diplomem chráněných území Radou Evropy jako uznání úsilí o ochranu biologické, geologické a krajinné rozmanitosti v této oblasti a v roce 2015 Evropskou chartou udržitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech, kterou vydává Federace EUROPARC.
Videozáznam
Park zahrnuje zátoku Matsalu a jeho pobřeží, deltu řeky Kasari a téměř 50 ostrovů a ostrůvků spolu s okolním mořem Väinameri. Jedna z nejdůležitějších evropských oblastí odpočinku vodních ptáků mezi Arktidou a západní Evropou je skutečným rájem pro milovníky ptáků. Kromě ptáků chrání národní park Matsalu také polopřirozená stanoviště, pobřežní a povodňové louky a zalesněné louky, rákosí, malé ostrovy charakteristické pro západní Estonsko a kulturní dědictví Väinameriho moře.
Louky Matsalu jsou hnízdištěm pro chřástala vodního, chřástala skvrnitého a sluku velkou. Národním parkem každoročně proletí více než 2 miliony vodních ptáků, z nichž více než 230 000 zůstává na kratší nebo delší pobyt.
Největší svého druhu poblíž Baltského moře je rákosové koryto delty Kasari o rozloze téměř 3 000 hektarů, kde můžete slyšet pěnice, z nichž nejznámější je Bukač velký.
Pobřežní louky v Matsalu jsou jedny z největších v Evropě a jsou důležité pro hnízdící brodivé ptáky. Matsalu je domovem milionů bernešek, husí, kormoránů, volavek, jeřábů, bahňáků, jespáků, bekasín, chřástalů a dalších ptáků, kvůli jejich nízké vegetaci a rákosu. Hovězí dobytek pomáhá udržovat louky. Lze také narazit na orla mořského. První záznamy o hnízdění orlů mořských v Matsalu jsou již z roku 1870.
Záliv Matsalu u Baltského moře je rajskou zahradou Estonska. Je to také domov losů. V zimě zatopené louky pokryje ledová krusta a losi odcházejí za potravou do lesů. V této roční době se živí větvičkami a kůrou stromů. Zima zde trvá půl roku, proto losi šetří svou energii. V březnu se pomalu navrací slunce, ledová krusta se rozpadá a louky jsou zaplavovány. Losi se do močálů vracejí za potravou. Říje probíhá od srpna do října, obvykle v září. Samci se při ní ozývají sténavým nebo kvílivým hlasem. Na rozdíl od jiných jelenovitých nevytvářejí harém samic, ale páří se s několika samicemi postupně. Losí býci jsou v době říje velmi agresivní a mohou zaútočit i na člověka nebo dokonce na automobil. Doba březosti je okolo 36 týdnů, samice rodí 1 až 3 mláďata, která kojí asi 4 měsíce.
Hnízdo orla mořského v národním parku Matsalu živě.
Dokument
Zdroj: visitestonia.com, Mati Kose, Kotkaklubi, Tomáš Cahel
