Národní park České Švýcarsko je nejmladším národním parkem v České republice. vyhlášený dne 1. ledna 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko.
Národní park České Švýcarsko je krajinou pískovcových skal, hlubokých kaňonů, dech beroucích vyhlídek, hlubokých lesů i mnoha míst se zajímavou historií.
Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko – Růžovský vrch (619 m.n.m.) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m). Symbolem parku se stala monumentální Pravčická brána, největší přirozená skalní brána Evropy. Monumentální pískovcový oblouk je vstupní branou do národního parku České Švýcarsko.
Pravčická brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska. Je tvořena jedním obloukem a její rozměry jsou úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 – 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Mezi největší turistické magnety patří Děčínské a Jetřichovské stěny se skalními městy a skalními mosty (Pravčická brána) a plavba soutěskami říčky Kamenice. Hlavním střediskem cestovního ruchu je pohraniční městečko Hřensko na labském břehu. Sídlem správy parku je Krásná Lípa.
Českosaské Švýcarsko a samotný národní park však není pouze rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal, představující předmět ochrany. Neobyčejnou harmonii přírody zde dotváří četné památky lidové architektury roubených a hrázděných domů s podstávkou v obcích lemujících hranici národního parku.
Park je zpřístupněn sítí turistických tras. Některé přírodní úkazy jako Pravčická brána, Edmundova soutěska či Tiské stěny jsou zpoplatněny.
Flora
Rozmanitost rostlinných druhů Českosaského Švýcarska je dána především velkou členitostí zdejší krajiny a také tím, že jinak chudým pískovcovým podložím pronikají místy k povrchu živinami bohatší horniny (např. čedič, znělec, vápenec, slínovec apod.). Roli hrají také výškové poměry území a poloha oblasti v nejzápadnější části české křídové pánve. Až 97 % území parku zabírají lesy. Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty borovice lesní s přimíšenou břízou a jeřábem, ve stinných údolích rostou chladnomilné smrky, buky, kleny a javory. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách.
Z významných rostlin zde roste rojovník bahenní, šicha černá, violka dvoukvětá, čípek objímavý, žebrovice různolistá, různé kapraďorosty a četné druhy mechů.
Pro území je typická klimatická inverze, kdy se studený vzduch hromadí na dně roklí, kde rostou chladnomilné podhorské a horské druhy, a na výše položených skalách se vyskytují teplomilná společenstva.
Fauna
V soutěskách potoků, říček a řek můžeme zahlédnout ledňáčka, objevit stopy vydry říční anebo zahlédnout siluetu pstruha potočního. Ze vzácnější fauny se zde vyskytuje i výr velký, krkavec velký, skorec vodní, plch zahradní, čáp černý, sokol stěhovavý a vzácně se zde vyskytuje nově vysazený rys ostrovid. V NP žije i mnoho druhů brouků, motýlů a vážek.
Sokol stěhovavý, jehož populace v parku je největší ve střední Evropě
Nejkrásnějších místa Národního parku České Švýcarsko
Pravčická brána
Pravčická brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska. Je tvořena jedním obloukem a její rozměry jsou úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 – 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Pravčická brána, symbol národního parku
Malá Pravčická brána
Malá Pravčická Brána (390 m n. m.) je přírodní pískovcový útvar, který se nachází 2 km na sever od Vysoké Lípy. Svým vzhledem se podobá blízké Pravčické bráně, ale je mnohem menších rozměrů. Výška činí 2,3 metry, šířka 3,3 metry a délka 1,5 metru. Nejlepší přístup k Malé Pravčické bráně je z Jetřichovic směrem na Mezní Louku. Nedaleko odsud se nachází působivá skalní vyhlídka s pozůstatky hrádku Šaunštejn.
Růžový vrh
Růžový vrch (619 m) je mohutný čedičový vrch sopečného původu. Nachází v národní přírodní rezervaci Ružák, která je součástí NP České Švýcarsko. Vrch bývá také někdy nazývan Děčínská Fudžijama. Vrchol je přístupný po žluté turistické značce vedoucí od obce Růžová.
Brtnické ledopády
Nádherné ledopády v pískovcových stěnách a převisech v tmavých roklích zadního Českého Švýcarska se vytvářejí v průběhu chladných zim s vydatnou sněhovou pokrývkou. Maximální velikosti dosahují koncem zimy. Ty nejzajímavější naleznete na okruhu modré psaníčko, který prochází roklí Vlčího potoka s odbočkami k ledopádům, jež jsou v zimě označeny odbočnými směrovkami a názvy. Okružní stezka ve své druhé polovině stoupá strmě k Brtnickému hrádku, ledopádu Opona a přes bývalý zámeček Šternberk dochází k rozcestí Ospalý jezevec, kde se okruh uzavírá. I s odbočkami měří tento okruh 8,5 km.
Brtnické ledopády
Skalní průrva Úzké schody u Jetřichovic
Úzké schody patří do skupiny atraktivních míst NP České Švýcarsko. Jedná se o úzkou skalní průrvu nedaleko turisticky oblíbeného místa Na Tokáni u Jetřichovic. Výstup Úzkými schody vede po kamenných schůdcích a žebřících a je poměrně náročný. Po vystoupání na skalní plošinky se nabízejí krásné výhledy na okolní skály.
Výstup je značně exponovaný a není proto vhodný pro rodiny s malými dětmi a kočárky.
Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa
Gabrielina stezka byla vybudována v roce 1892 knížetem Edmundem Clary-Aldringenem, velkým průkopníkem turistiky v Českém Švýcarsku. Stezka prochází po úpatí Křídelních stěn a měří asi 6 kilometrů. Kníže ji nechal pojmenovat po své sestře Gabriele. Při cestě Gabrielinou stezkou, z které jsou i krásné vyhlídky do zdejší krajiny, lze obdivovat zajímavé skalní útvary. Křídelní stěnu, Pevnost, Velký Pravčický kužel či Pravčickou jehlu.
Gabrielina stezka
Naučná stezka Jetřichovické stěny
Jetřichovické skály jsou pískovcové skalní útvary zvedající se severním směrem od obce Jetřichovice, kterou najdeme severním směrem od města Česká Kamenice. Tato oblast je označována jako nejkrásnější území u nás a můžeme tu vidět pískovcová skalní města, stěny či samostatné skalní věže. České Švýcarsko je rozděleno do dvou celků a to Děčínské a Jetřichovické stěny. Součástí Jetřichovických stěn jsou výše jmenované Jetřichovické skály. U úpatí skal se rozkládá obec Jetřichovice, která je vyhledávanou turistickou rekreační oblastí. První naučná stezka přes jetřichovické vyhlídky vznikla již v roce 1985. Stezka byla koncem roku 2011 Správou Národního parku České Švýcarsko obnovena a doplněna o další informační prvky. Stezka netvoří okruh, pro návrat k výchozímu místu však v sezóně pomůže turistická autobusová linka okolo národního parku. Červeně značená stezka je fyzicky náročná a není vhodná pro rodiny s malými dětmi nebo kočárky. Výchozí místa stezky jsou dvě, jedno z Jetřichovic a druhé z Vysoké Lípy.
Kyjovské údolí
Kyjovské údolí je tvořeno říčku Křinicí. Začíná v obci Kyjov a táhne se až k zaniklé osadě Zadním Doubicím, kde u soutoku Křinice, Brtnického a Bílého potoka končí.
Údolím v minulosti vedla tzv. Hradní cesta, která spojovala Kyjovský, Brtnický a Vlčí hrad a patrně vedla i na hrad Hohnstein (Německo). Později význam této stezky upadal. Údolím se také plavilo dříví do Saska.
K oživení údolí došlo až na začátku 19. století s rozvojem turistiky. Pískovcové skály zde nedosahují takové mohutnosti jako v centrální části Labských pískovců, ale údolí je i tak velmi romantické a malebné. Po obou březích jsou bizarní pískovcové útvary, stěny a věže (některé jsou horolezeckými terény) i členitá ústí postranních roklí.
Údolí protíná velké množství turistických a cyklistických tras. Oblíbenými cíli v této lokalitě jsou například Kyjovský hrádek, skalní převis zvaný Jeskyně víl, či ze spadaných balvanů navršená dvouprostorová jeskyně Vinný sklep. Toto místo je i vvyhledávaným horolezeckým terénem.
Kyjovské údolí je atraktivní i v zimě, kdy zde mráz vytváří nádherné ledové útvary.
Kyjovské údolí – romantika v kaňonu Křinice
Vyhlídka Belvedér
Belvedér leží asi 2, 5 kilometru na jihozápad od Hřenska. Vyhlídka Belvedér je upravená skalní terasa s těmi nejkrásnějšími výhledy na Labský kaňon. Vyhlídku nechal postavit v roce 1711 František Karel Clary-Aldringen. Jedná se o nejstarší upravenou vyhlídku Českého Švýcarska. Skálu nechal srovnat a vytvořil zde terasu vyzdobenou arkádovým obloukem. Konaly se tu hudební produkce, divadelní představení a odpočinkové akitivity. V dnešní době je Rozhledna Belvedér navštěvována turisty kvůli krásnému výhledu na řeku Labe a také na stolové hory v Německu (Zirkelstein a Kaiserkrone). Pro velký zájem zde byl vybudován hostinec i s ubytováním.
Vyhlídka Belvedér
Zdroj: NP České Švýcarsko,VDF Time movies – George Freedom Photography, Book to CZ
19 tis. odběrat
