Prodeje v sobotu na Mint marketu v Brně vázly více než jsem čekala, a tak mi pár dnů trvalo, než jsem vše vstřebala, vzchopila se a začala si šití znovu užívat. Není každý den posvícení, to už po pár absolvovaných trzích vím. Jen touhle pomalu podzimní dobou, kdy se začínám vžívat do svého částečného návratu do práce, který mě za pár týdnů čeká (a po devíti letech zakrňování mozku to nejsou představy úplně sebevědomé), mě to nějak vzalo.  
Pravda, neměli jsme v nejvyšším patře městské tržnice úplně ideální místo, hodně návštěvníků k nám nahoru ani nedošlo, ale nějak mě tato výmluva neuspokojovala. Pronájem místa není na Mint marketech úplně za hubičku a můj výdělek tu sumu o moc nepřekročil. Stánků s podobným sortimentem bylo moc. A to není dobře. Měla bych se něčím odlišit. A babo raď čím..  
 
Ale nechci si nějak stěžovat, už jsem si to přebrala a všechno zlé je pro něco dobré. Prodávala jsem společně s Klárkou, což se úžasně osvědčilo. Pomáhala se vším a byla to opravdu pomoc. A psychická vzpruha. Pár ponaučení mám i z rána před trhem. Když vám večer připadá, že jste "celkem" nachystaní, nestačí to! Je potřeba být připravení, sbalení, informováni (to hlavně!), ráno jen nasnídat a jet. Pro příště..  
 
 
Děkuji všem, co se za mnou v sobotu zastavili, moc mě těšilo vás potkat.. A vlastně by to byla docela nuda (a stres) vyprodat celý stánek. Kdo by to pak stíhal znova do dalších trhů ušít? :)