Plujeme si letos hned na dvou vlnách, na jedné jihočeské a na druhé východočeské - na Otavě a na Tiché Orlici. Holky to na řekách moc baví a mě coby zadáka muž průběžně zoceluje - protože nás pět už musí jet ve dvou lodích. Letos mě začátkem prázdnin muž "trénoval" na Svratce (Černvír - Tišnov), po jejíž peřejkách jsem si už alespoň trochu dokázala představit, že dokážu sjet něco víc tekoucího než byla loňská prakticky stojatá Berounka.
Otava
3 velmi intenzivní dny a nádherný horní tok sevřený mezi kopci (nasedačka kousek pod Čeňkovou pilou), který obvykle v létě nemívá vodu - letos vody bylo tak akorát. Šplouchání pro nás nezvyklých vlnek i vln, já vystreslá při průjezdu jediným těžším místem a nadšení holek jak řeka (oproti Berounce) pěkně teče. Sympatická města Sušice a Horažďovice. Krišňáci, kteří v tom kraji se svým putovním festivalem byli snad všude. Skluzavka z obrácené lodi v kempu. Holky poprvé samy ve stanu, ranní čajíčkování na karimatkách vystrčených před stan a snídaně nakoupené mužem při ranní vracečce pro auto. Jeho časně ranní projetí všech Sušických trailů na kole - ještě než my stihli pořádně protřít zalepené oči. Milion a jeden jez za Horažďovicemi. Naše uvíznutí na jednom jediném óbr šutru uprostřed široké a hluboké řeky těsně před Strakonicemi a moje předsevzetí se méně stresovat a ještě méně zmatkovat. A pak už jen vysedačka ve Strakonicích.
Tichá Orlice
Dva dny na řece, která se v posledních několika suchých letech téměř nedala jet. Možná proto jsme tam byli skoro sami - nádhera. Start v Letohradu, řeka připomínající spíše větší potok s velkým množstvím meandrů a větví, které jsme s Klárkou samozřejmě skoro všechny musely na vlastní kůži "zažít". Pro mě velká škola kormidlování. Ale tentokrát v klidu a při smyslech, protože vody bylo maximálně nad kolena. Poprvé byl s námi na vodě Kuky - nejdříve si myslel, že to uplave podél lodi, pak že poběží po břehu a nakonec zůstal u nekonečného přeskakování z jedné lodi na druhou a kňučení pokaždé, když se druhá loď ztratila za zatáčkou. Starého psa novým kouskům prostě nenaučíš.
Večer se připojili kamarádi s dětmi, jen namísto očekávaného malého a poloprázdného kempu Cakle v Ústí nad Orlicí jsme zrovna trefili termín fesťáku, tudíž stan na stanu a hudba skoro do rána. Druhý den i s kamarády společně na třech lodích, hned po ránu jedno naše manželské nedorozumění, které jsme pak chvíli rozdýchávali. A vlastně šlo jen o zmatek v pojmech přetahování a přenášení. Ve více lidech a hlavně dětech to bylo parádní, snad se nám takhle podaří domluvit a synchronizovat častěji. I docela dlouhé přetahování kvůli nízkému zůstatkovému průtoku pod jezem je pak zábava. Koupání pod jezem i přímo z lodi (Tom), k obědu meloun a tuny komárů. Vysedání šest kilometrů před Chocní. My spokojení, děti nadšené a pes konečně v klidu, že nás má všechny v pořádku pohromadě na břehu.
