... ve Spáleném Poříčí ...
Minulý týden jsem cestovala opět na Plzeňsko a v mapách jsem hledala místo, 
kde bych se mohla zastavit. 
Našla jsem Podhrázský mlýn ve Spáleném Poříčí, kousek od zámku. 
Na zámek se chystám někdy příště, ale k mlýnu jsem chtěla hned. 
Zastavila jsem kousek od zámku a v malém obchůdku jsem se ptala, kudy k mlýnu. 
Paní prodavačka nevěděla, prý není místní, a jedna místní zákaznice říkala, 
že o mlýně neví. A tak jsem se vydala hledat ono místo.
 No, když Vám řeknu, že jsem ušla jen 170 m a byla jsem u něho, 
tak jsem tomu sama nemohla věřit. 
Tu délku trasy jsem si teď změřila na Mapách. :o)
U mlýna mne překvapily rampouchy visící z náhonu, ty jsem letos ještě neviděla. 
Tak nakoukněte k mlýnu se mnou.





Kousek před Spáleným Poříčím jsem zastavila u rybníka, 
který byl zamrzlý a zasněžený. 
Na tomto úseku jsem jich ještě pár viděla, přitom u nás doma bylo téměř jaro, 
takže sníh mne mile překvapil.



Druhý den jsem se vracela domů přes zámek ve Lnářích.
Vyfotit jsem si ho chtěla už dávno, jenže buď u něj stálo spoustu aut, nebo bylo pod mrakem, 
nebo nebyl prostě čas zastavit.
Až tentokrát. Nikde nikdo a zapadající sluníčko udělalo své.






 A tak jsem neodolala a zámek si obešla.
No a takovéto maličkosti mi v těchto nelehkých dnech dělají radost.
(Situace na Ukrajině se odráží i v mé práci, ale u koho ne, že?)

Přeji vám klidné dny 
a alespoň trošku malých či velkých radostí, jsou moc třeba.
Dáša F.

PS. Ještě jedna ranní námraza na skle auta. :o)