U hranic s Rakouskem a Německem o rozloze 13 000 km2 žije 107 rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Mezinárodní skupina odborníků z projektu 3Lynx zveřejnila výsledky této doposud nejpodrobnější a nejpřesnější studie. Do výzkumu se zapojilo devět institucí ze všech tří zemí.
Úvodní fotografie – Každý rys má unikátní zbarvení. Fotografie z fotopasti proto umožňuje sledovat výskyt jednotlivých jedinců, Na snímku kocour Luděk. – Foto | Alka Wildlife / MŽP
Území 13 000 km2 jsme proto pokryli sítí fotopastí, které zaznamenávají výskyt rysa ostrovida,“ vysvětluje koordinátorka projektu 3Lynx, Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí a dodává: „Do monitoringu rysa se zapojilo 9 institucí z České republiky, Německa a Rakouska.“
„Zprávu jsme zpracovali za jeden tzv. rysí rok, konkrétně v období od 1.5.2017 do 30.4.2018. V něm jsme zaznamenali 107 samostatných rysů, tedy rysů, kteří se již pohybovali bez matky a byli tedy minimálně rok staří, skoro třetinu z nich pak tvořily novopečené rysí matky, které vodily koťata,“ Oproti roku 2013, kdy jsme s kolegy v rámci projektu Trans-Lynx zaznamenali 63 samostatných rysů na území 7 700 km2, je to nárůst přímo úměrný rozsahu monitorovaného území. I přesto se domníváme, že populace rysa mírně roste.“uvádí Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.
Mapa rozšíření česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida v rysím roce 2017. Červeně kvadráty, kde byl rys potvrzen pomocí tzv. SCALP C1 dat (nejkvalitnější data – fotka z fotopasti, mrtvé zvíře nebo DNA vzorek). Modře kvadráty, kde byl rys potvrzen pomocí C2 dat (středně kvalitní data – rysí stopa nebo kořist zdokumentovaná fotograficky). Prázdné kvadráty byly sledovány pomocí fotopastí, rys zde ale zaznamenán nebyl.
To upřesňuje zooložka Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava: „Dlouholetým monitoringem rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les jsme zaznamenali nárůst hustoty samostatných jedinců rysa. To by mohlo naznačovat mírně pozitivní trend v celé populaci. Přitom situace rysích rodin v národních parcích se nezměnila, znamená to tedy, že spíš přibyla mladá zvířata narozená mimo území národních parků, která si hledají teritorium.“
Dalším náznakem pozitivního vývoje populace je lokální šíření rysa na bavorské straně Šumavy. „Na druhou stranu řada území na naší straně, jako je např. sever Českého lesa, Slavkovský les, Brdy nebo Vysočina zůstávají rysem trvale neobsazené, přestože představují velmi vhodné prostředí pro jeho výskyt. Právě z tohoto důvodu se domníváme, že je nárůst rysí populace jen mírný,“ doplňuje Mináriková.
Rys ostrovid – foto Pixabay
Rys ostrovid je naše největší kočkovitá šelma. V České republice, Německu i Rakousku patří k přísně chráněným ohroženým druhům. Chrání ho jednotlivé členské země i evropská legislativa. Největší hrozbu pro rysa ostrovida představují pytláci, kvůli kterým se jedinci žijící mimo národní parky dožívají jen nízkého věku. Vzrůstá i počet zvířat, která ročně uhynou na silnicích. Jen v roce 2017 to bylo šest případů.
Zdroj: MZP.CZ, Pixabay
