V životě je hodně věcí poprvé. Něco se však děje poprvé a naposledy. Výjimkou není ani maturitní ples. (Ve většině případech.)  Užila jsem si ho, povedl se nám a já na něj budu nadosmrti vzpomínat jen v dobrém. A pro vás jsem si přichystala pár fotek a postřehů z večera, který patřil pouze a jenom mně. 


Moje mamka rozhodla, že bychom mohli zkusit objednat šaty a oblek pro bráchu přes internet. Nebudu vám lhát, nikdo kromě mamky nadšený nebyl. Já jsem si objednala šaty poměrně jednoduché, v královsky modré barvě, se stříbrnými detaily. Přišly přesně takové, jako jsem si je představovala. Ségra na tom byla o trochu hůř. Co o trochu, domů jí přišly nehorázné záclony, ve kterých vypadala jako kříženec Fiony a Ramba. Brácha vypadal ve svém internetovém obleku famózně. Ségra nakonec šaty vrátila a s tátou jsme byli trochu šopovat v Německu. Nakonec si vybrala šaty jednoduchého střihu, do tmavě modré až takové zelené barvy. Ve třídě jsme posléze zjistili, že pět ze sedmi holek má šaty laděné do modra. Náhoda? Nemyslím si.


Téma plesu? Hvězdy ve Hvězdě. Hotel, ve kterém se celá událost uskutečnila, se jmenoval totiž Zlatá hvězda. Vesmírné téma jsme využili i v půlnočních novinách, stejně tak v maturitním videu. Vytvářeli jsme i planetky, které zdobily sál. Předtančení jsme překvapivě měli také hvězdné. V první části jsme tančili na Smetanovu Vltavu, pak jsme trochu zrychlili a Raketou na Mars od Věry Špinarové jsme předtančení ukončili a odstartovali zbytek včera.

Když jsem procházela uličkou k šerpování, tvářila jsem se prý dost nervózně. Nebudu vám lhát, nervózní jsem byla. Šaty jsem si musela držet dost šikovně na to, abych o ně nezakopla a zároveň schovala část lemu, kterou jsem si již stačila roztrhnout podpatkem. Když už jsme u těch bot, nohy mě bolely jako blázen! Už po předtančení jsem nemohla skoro chodit a má chodidla se uráčila uklidnit až příští odpoledne v Praze, kam jsem jela vrátit kostýmy z půlnočka. Když už jsme u něho…

… bylo famózní! Nastoupili jsme v kápích, které jsme využili i v maturitním videu. Když se pak ozval zvuk odbíjejících hodin, objevila se ABBA a kankánové tanečnice! A pan ředitel též v sukni, pro něhož to bylo do poslední chvíle překvapení. Nutno dodat, že zlatavé kostýmy nám ochotně ušila maminka spolužačky.

A teď už jen pár střípků z večera. 🙂 

Se sestřičkou.

Ségra s bráchou.

Se strejdou.

Babi s bráškou. A jeho internetový oblek.

A vyhrála jsem tanec s nejhezčím učitelem ze školy!

Co říct závěrem? Uteklo to až moc rychle. Než jsem se nadála, bylo po šerpování, mrkla jsem a už začínala barmanská show. Následně jsem se otočila kolem dokola a nastupovali jsme na půlnoční překvapení. Až bude video z plesu, určitě ho budu sdílet na facebookové stránce. Stejně tak některé fotky z fotokoutku. 

A nakonec trojčata pohromadě.
Tak zas někdy!
post signature