Zeleninová sezóna jde pomalu ale jistě do kopru, tak začínáme přemýšlet, jak tu naši zahradu trošku vytunit. A tak jsem si řekla, že by bylo fajn vyrazit na Zahradu Čech.

Táta mi dal při návrhu společného výletu do Litoměřic košem. Asi si to chce užít bez koule na noze v podobě debilně se vyptávajícího zelenáče. Tak jsme si s mužem udělali výlet sami.

A výlet v pravém slova smyslu. Udat dítě (díky brácho!), které by se na takovéhle akci unudilo k smrti a nás vyprudilo do nebeských výšin. A udat psa. Ti tam sice můžou, ale nedovedu si představit táhnout s nákupy i vodítko (díky sousede!).

Zahrada Čech probíhá od 15. do 23. září a my se na ni vydali v sobotu 16. Bystřejším z vás je už teď jasné, že jet na jednu z největších zahradnických akcí v roce vlastně první možný den, může být kámen úrazu. No, byl. I když se podle dostupných informací zdá, že zaparkujete bez problémů, my jsme chytli nekonečnou kolonu táhnoucí se od vjezdu do Litoměřic až k výstavišti. O parkování jsme se přetahovali s dalšími sazeniček chtivými řidiči, ale nakonec se podařilo.

Složitější parkování mi nevadilo, s tím se u takhle monstrózní akce počítá. Výstava sama o sobě ale moje očekávání nenaplnila. Nedá se říct, že by šlo přímo o zklamání, ale asi jsem čekala víc. Víc malých firem. Větší pestrost. A víc nahlédnutí do budoucích trendů.

Tady je pár postřehů, které se možná budou někomu hodit:

  • Vstupné stojí pro dospělého 130 Kč a myslím, že to je tak akorát.
  • Co bych rozhodně vytkla, je část s občerstvením (tady se zastavil čas před třiceti lety) a toalety. Na celý areál jich je tragicky málo a holky stojí jako vždy nekonečnou frontu. Plusovým bodem budiž to, že jsou záchody aspoň čisté.
  • V areálu jsou na několika místech stejní vystavovatelé. Paní, která se tváří, že na zahradě vykopala cibulky lilií a prodává je tady, se objevuje asi na pěti místech. Se stejným stánkem, jen s jinou obsluhou. Totéž se děje u prodejců sazenic a klimatizací a dalších… Působí to na mě, jako by měl organizátor málo vystavovatelů a potřeboval zaplnit místo. Ale nechci nikomu křivdit, třeba jsou důvody jiné. V každém případě se vyplatí si aspoň letem světem projít celý areál a až při druhém kolečku nakupovat.
  • Hala věnovaná medu a včelařům byla obrovským zklamáním. Vlastně jen dvě vystavující firmy a v prodeji ty nejzákladnější včelí produkty (med, medovina, perníčky a svíčky). Proboha proč? Neměla by být veletržní akce inspirací a prezentovat něco, co je jiné, pokrokové? Tohle českým včelařům dobrou službu neudělalo ☹ a snad ani nemá smysl se zde zastavovat.
  • Co mě naopak nadchlo, byla Jahodárna Veselá. Osobní přístup prodavače, který se do detailů ptal na naše podnebí, aby nám doporučil nejvhodnější odrůdu jahod. Strávili jsme u něj asi dvacet minut jen diskusí o „blbých“ jahodách. Za mě palec nahoru!
  • Největší útratu jsme udělali v zahradnictví Baďurovi. Mám podezření, že jsem je taky viděla na víc místech, ale to nic nemění na tom, že přístup byl na jedničku. Nechali jsme tu kolem dvou tisíc (!!!) a odnesli si nádhery: růže, vřes, levanduli, kanadskou borůvku, keřovou arónii, dvě jabloně, slivoň (manžel si jako vždy vybral nejpostiženější stromeček, ze kterého se bude táta popadat za břicho, až ho uvidí) a hromadu dalšího.
  • Největším objevem byl malý stánek se zahradním ručním nářadím DeWit. Nikdy před tím jsem o nich neslyšela a musím přiznat, že mi vyrazili dech. Nádherné zpracování, super vzhled a zdá se, že by to mohlo být i kvalitní. Každopádně jsem si odvezla zahradní lopatku pro sebe a pro dceru. Uvidíme, jak obstojí. Už je testuju a jakmile si ověřím funkčnost, určitě o nich napíšu.

Na závěr bych řekla snad jen jedno. Zahrada Čech je fajn akce, kterou stojí za to vidět. Já na ní byla poprvé a asi jsem měla příliš velká očekávání. Ta sice nenaplnila, ale na druhou stranu jsem si odvezla to, co jsem chtěla, a ještě objevila něco nového. Takže vlastně super.

A co vy? Chystáte se na Zahradu Čech? Nebo už jste byli? Jaké jsou vaše dojmy?