To jsem celá já.
Změny,
barvy,
nálady,
dekorace,
květiny.
Jsem asi posedlá. barvy na mě prostě mluví.
Někdy doslova křičí. nemůžu za to.
Slyším je.
Promlouvají ke mě a nutí se mi do života.
Nechávám se přemluvit.
A moc se nebráním.
Mám je ráda a ony mě.
Co nadělám.
Miluju je.
A výsledkem je tenhle milovaný kolotoč změn.
Tentokrát se mi vnutila šedá a dřevo.
Něžně...
Tak uklidňující dvojice.
Jen ticho, klid a hloubka.
Co na tuhle kombinaci říkáte?
Líbí nebo ani náhodou?
Sedím zrovna u svého pracovního stolu pod střešním oknem a poslouchám déšť.
Dám si teplý čaj a zapálím svíčky.
A pobudu s barvami....
Mějte krásné dny,
Klárka.
