Už jsem dlouho nic nemotala a pořádně mě svrběly ručičky, proto jsem byla moc ráda, když mě kamarádka poprosila o věneček dědečkovi na hrob …. a protože jsem jejího dědečka znala a už dávno jsem mu odpustila, že mi v dětství kvůli mé výšce říkal „žirafka“ tak jsem jí ho umotala.
Jediný problém byl trochu s materiálem, protože kytky k sušení teprve rostou v záhonech, ale les mě opět nezklamal … buxus, šišky, bukvice a sušené potpourri z Vánoc … na dozdobení jsem použila barvené lýko a dřevěné korále.
