Mládě chvostana bělolícího se narodilo ve zlínské zoologické zahradě začátkem prosince. S největší pravděpodobností je to samička. První měsíc strávilo mládě u matky, osmileté samice Oliv. Malá samička zdárně prospívá, podle hodnocení chovatelů je ve skvělé kondici. S péči o potomka pomáhají také další členové tlupy chvostanů, čtyřletý samec Rasty a pětiletá samice Rose.


Chvostani bělolící se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 2006, kdy zahrada otevřela tropickou halu Yucatan. Do roku 2014, kdy zahrada původního samce poslala do francouzské zoo, se podařilo odchovat tři mláďata. Dvě z nich, samice Oliv a Rose, ve zlínské zoo zůstala. V dubnu roku 2019 zahrada získala nového samce jménem Rasty z dánské Zoo Nykobing. Kromě chvostanů návštěvníci v tropické hale uvidí také vydry obrovské, lenochody, početnou kolekci ptačích druhů, šípové žáby, ve velkých akváriích pak např. piraně nebo sladkovodní rejnoky.


Domovinou chvostanů jsou pralesy Venezuely a severní Brazílie. Přednost dávají nižším patrům pralesa, jen výjimečně sestupují až na zem. Ve větvích se pohybují velmi obratně a rychle, možná i proto si u domorodců vysloužili pojmenování „létající opice“. Žijí v malých rodinných skupinkách, které se skládají z rodičovského páru a různě starých potomků. Ti pak pomáhají s péčí o své mladší sourozence. Pro chvostany je typický pohlavní dimorfismus – samec má černou barvu srsti s výraznou bílou maskou v obličeji, samice je šedohnědá s tmavým obličejem. Březost u chvostanů trvá 170 dnů, samice porodí vždy jedno mládě. To se ihned po porodu přichytne samici na břiše. Osamostatňuje se ve věku 6 měsíců, s rodinou však zůstává i v dalších letech.


V přírodě si tito primáti pochutnají na plodech, semenech a listech stromů. Ve zlínské zoo na jejich jídelníčku najdeme ovoce (banány, hrozny, švestky, hrušky, jablka), dostávají také oříšky, slunečnicová semínka, vařenou rýži a mrkev, vařené vejce a kuřecí maso. K velkým pochoutkám patří speciální želé a hmyz. Potravu jim chovatelé podávají třikrát denně.

Zdroj? ZooZlín, Wikipedie