Můj stres před trhem bývá skoro vždy velký. Mívám pocit, že musím během pár dnů došít vše, co jsem za poslední měsíc nestihla. K tomu rozměnit si peníze do kasičky, mít dost vizitek, papírových sáčků. Všechno zavčas sbalit, pozjišťovat trasu, parkování, telefon na pořadatele.

Většinou mám tendenci šít až do poslední chvíle a pak nestíhám.

Na trh chci vždy dojet s dostatečným předstihem, abych měla vše nachystáno ještě před příchodem prvních zákazníků - ti přicházejí velmi brzo, někdy i půl hodiny před oficiálním začátkem. Po hektickém ránu se ale většinou poklidný příjezd včas nezdaří.

Tentokrát to ale všechno tak nějak klaplo. Týden byl sice extra hektický a v pátek stres vrcholil. Ale v momentě, kdy jsme nasedli do auta a vyrazili směr Ostrava, všechen stres zůstal daleko za mnou. Spali jsme u mých rodičů, o holky bylo tudíž postaráno. Našité věci už byly v kufru auta, a tak jsem se snad poprvé před trhem stihla i parádně vyspat. Navíc po minulém nešťastném Mint marketu už jsem tak nějak neměla co ztratit, takže se ani obvyklá nervozita tentokrát nedostavila.

V Trojhalí Karolina jsem nikdy nebyla a nadchlo mě. Úžasný prostor. Jak mě na jaře trochu zklamala brněnská Mosilana, tady jsem zírala od rána do večera. Jen ty kovové zátarasy, které oddělovaly Extrem food festival trochu kazily dojem.

A celý trh mě bavil: užívám si vždy šmírování outfitů všech kolemjdoucích, žasnu nad vynalézavostí ostatních prodejců, kteří často dokáží z pár věcí (lehce složitelných do kufru auta) vytvořit tak nádherné a originální stánky až oči přecházejí. Baví mě vymýšlet jak rozložit své zboží, psát si poznámky, co ještě musím do příště vylepšit a sehnat, a taky zkoumat prodejní strategie. Kdy je lepší nic neříkat, ideálně i dělat si něco svého a nechat zákazníky v klidu si vybrat. A kdy je naopak lepší zavést hovor. Jak zboží nevnucovat, ale zároveň zaujmout. A kdy je lepší nebýt za stolem, ale před stolem.

Trhy baví i Klárku a zdá se mi, že se tam se mnou  mnohé naučí. Stihli jsem probrat cenotvorbu, aneb co všechno je započítáno v ceně jedné peněženky (která ji ráno přišla moc drahá, než zjistila, že nájem prodejního místa stojí čtyři peněženky), spojitost mezi krásně vyskládaným (nebo nafoceným) zbožím a množstvím prodaných kusů nebo i nutnost ovládat násobilku :) Realita života naživo.

Moc děkuji těm z vás, kteří za mnou došli - to mě asi nikdy nepřestane dojímat. Speciální dík patří Lence, od které jsem dostala nádherný květináček, juch.

Krásně tam v sobotu bylo ...