Mint market a s ním i další pomyslná meta za mnou. Musím přiznat, že až s odstupem času vidím více pozitiv než negativ. Zároveň ale uznávám, že mé dojmy bezprostředně po byly dost ovlivněny celkem brutální migrénou. Poslední dvě hodiny jsem se usmívala už jen silou vůle. Pila jsem, jedla, dokonce jsem se i dost vyspala. Příště beru dva litry kofoly a čokoládu, třeba to konečně pomůže. Taky musím přiznat, že mě trochu zklamala samotná Mosilana. Bývalá textilka na mě totiž působila více socialisticky než industriálně. Taky jsem si asi myslela, že už je prostor částečně opraven, v industriálním stylu samozřejmě. Něco jako ostravská Dolní oblast. Což je asi dost blbé srovnání. A naivní představa, uznávám. Nadchla mě v podstatě jen velká okna a budova zvenčí.. Moc mi chyběl platební terminál (do příště si tu mašinku musím splašit a ochočit) a štvala mě má nejistota ohledně vnucování/nevnucování zboží. Pořád se mi nějak nedaří najít tu správnou míru nabízení zboží. Já sama totiž ze srdce nesnáším, když přijdu ke stánku a prodejce na mě hned mluví. Paní ve vedlejším stánku to ale dělala a "ulovila" skoro každého. Tak nevím. Budu muset nastudovat nějaké teorie. Nebo více hrát doma s holkama na obchod :)
Tak, teď to vypadá jakože vůbec nejsem spokojená. Ale.. Byla jsem překvapená sama ze sebe, že jsem si tam jako prodejce nepřipadala nepatřičně, a to mi udělalo velkou radost. Přece jen jde (v mé hlavě) o jednu z velkých met. Velikou radost mi dělali nakupující, kteří se skoro do jednoho zastavili u štendru a prohlíželi. Hlavně batohy se evidentně líbily. Moje duše plesá. A taky setkání se brněnskými známými mě moc potěšila. A zmínky, že mě znáte z Fleru, blogu, že máte mou kabelku. Díky! Pár tipů, co vylepšit, v hlavě samozřejmě mám - to bych asi nebyla já - ale celkový dojem je dobrý. Někdy příště zas..
