Kdo? No naše Barča. A je to venku. Váhala jsem, zda se o tom mám šířit takto veřejně. Přece jen kdyby z ní jednou byla paní prezidentová, mohlo by jí to trochu kompromitovat, ale snad si tuto dráhu nevybere:-).
A proč o tom píšu? Abych tu našla někoho, kdo mně třeba odborně, ale klidně i neodborně, vysvětlí, že se nemám strachovat, že takových dětí je víc a že z toho vyrostou.
To lhaní jsem probírala s paní učitelkou a ony jsou zvyklé, prý se to stává a s věkem i “spraví”. Ale ty krádeže mě znervózňují o něco více.
Několikrát se Barunka snažila propašovat domů něco ze školky. Pár pokusů jsem zastavila již v šatně školky, ale ne všechny. Jednou si hrála s kalkulačkou, jako že je to telefon. Tak jsem vyzvídala, kde se u nás vzala apod. a Barunka mi bez váhání s vážnou tváří vysvětlila pusinkou i ručičkami, jak se ta kalkulačka kutálela a kutálela, až se dokutálela do jejího batůžku. Musím uznat, že byla roztomilá, jak to tak vyprávěla, ale taková legrace to není.
Naposledy se snažila při odchodu od kamarádů odnést figurku dinosaura. Očkem pokukovala po mně, zda ji vidím a snažila se ho schovat pod triko. V tom už ale vidím vypočítavost, mazanost, záměr a kalkul a to se mi NELÍBÍ!
Tak co, najde se někdo, kdo mě uklidní, že z té naší jinak šikovné, někdy i hodné, i když svéhlavé holčiny neroste malá kleptomanka? Opravdu z toho mám někdy těžkou mysl.
No a když už je řeč o té naší Barčí, tak fotky dokumentují její další dekorativní počiny.
Kroužky z korálků dlouho v původním aranžmá nevydržely, ale ani se nedivím:-).
Podkafíčka od Helenky z blogu Sicerely Helena, která jsem u ní před časem vyhrála v soutěži, Barunka používá jako dečky pro Playmobil postavičky. Snad se Helenka neurazí. Tak nám tu odpočívá každou chvíli nějaká postavička hned na konferenčním stolku.
V centru obýváku, ve středu tácu, nad nimi pak bdí současná Barunčina oblíbenkyně Sofie první. Ležící postavičky jsem postřehla hned, ale Sofii až o pár dní později:-).
Pěkný den a mnoho radosti s dětmi přeji:-).
