Dublin Airport, 6:30.
Unavená, ale natěšená, sedím v letadle (tentokrát ne sama, ale s kamarádkou z Mexika) a čekám, až na to pilot šlápne a my se konečně odlepíme od země. Popravdě, letadlem jsem letěla už nesčetněkrát. Prakticky pravidelně od tří let. I tak mě ale létání nepřestává fascinovat a vždycky mě pohltí neuvěřitelná vlna nadšení. Obzvášť extatickej je ten moment, kdy letadlo ztratí kontakt se zemí a střemhlav stoupá do oblak… Neuvěřitelný. Úžasný. Kouzelný. A taky příšerně děsivý. I po tolika letech mám v sobě pořád neskutečnej respekt a taky docela strach, zároveň mě ale vždycky zalije obrovská vlna šťestí a radosti… 🙂

Z Dublinu do Edinburghu se letí něco malinko přes hodinu. Zpáteční letenku jsem sehnala za neuvěřitelných 25 euro 😀

Měla jsem v plánu si sem zaletět už od začátku, co jsem byla v Irsku. Popravdě jsem Skotsko plánovala na týden až deset dní, kdy bych si prošla v klidu Edinburgh a mimo to se taky koukla do Scottish highlands, do Inverness a samozřejmě taky zamávala Lochnesské příšeře… Nejdřív na to ale ani zdaleka nebyly peníze, pak naopak peníze byly, ale ani zdaleka nebyl čas…

Teď si užívám dvou týdnů odpracované dovolené (po 5 měsících v práci, to je neskutečný, jak to uteklo…), ale do Edinburghu nakonec jedu jen na pár dní, protože Highlands si raději nechám na období, kdy bude lepší počasí, víc teplo a tak. Navíc jsem chtěla šetřit, protože budu i tak dost cestovat v prosinci, lednu a pak i v březnu.

Takže tohle bude moje skotská premiéra. Vlastně naše! Moc se těším(e?) 😀 Karina totiž z Edinburghu nejdřív moc nadšená nebyla a snažila se mě přemluvit, abysme letěly do Londýna. Nakonec jsem ji ale utáhla na tvrzení, že to tam vypadá jako z Harryho Pottera. Tak doufám, že je to pravda… 😀

A teď si jdu pustit do uší nějakou příjemnou hudbu a zasněně se koukat z okna, protože nad Irskem začíná svítat 🙂

Mějte se fajn!

Written by: 

Tereza 


Blog můžete sledovat na FacebookuInstagramu, Pinterestu, nebo na Bloglovinu 🙂