Online přenos z hnízda čápa černého Ciconia nigra v lese Notecka realizovaný od roku 2018 je jednou z mnoha aktivit realizovaných v rámci projektu POIS s názvem: „Čápi v lesích. Dobré postupy ochrany a managementu čápa černého populace v lesních oblastech“
Projekt skončil 31. prosince 2020, ale vysílání stále provádí Výbor pro ochranu orla. Toto místo čápů černých na dubu v lesní oblasti Sieraków je obýváno ptáky již 24 let! Pro bezpečnost chovu byl starý suchý dub podepřen členy ECC v roce 2020 speciální podporou:
V lednu 2022 se při větrech zřítil dub s čapím hnízdem. Téměř čtvrt století poskytovalo toto místo čápům bezpečné a efektivní odchovy, proto členové VKC vybudovali umělé hnízdo na sousedním zdravém dubu, přesně ve stejné výšce jako to předchozí. Protože čapí hnízda dosahují velkých rozměrů a váží až půl tuny, použili ocelové podpěry a koš, který naplnili přírodním materiálem ze starého čapího hnízda.
VAROVÁNÍ! Vysíláme živě bez jakéhokoli rušení, takže některé scény ze života ptáků mohou být pro citlivé lidi drastické.
Kuna lesní
Kuna lesní (Martes martes) je středně velká lasicovitá šelma rozšířená na celém území Evropy až na její západní a zčásti i severní část, a Asii až po Írán a západní Sibiř.
Kuna lesní je, jak již napovídá její jméno, především obyvatelem lesů, lze ji najít i ve velkých parcích. Na horách vystupuje až k hranici lesa.
Kuna lesní je štíhlá, v porovnání s většinou lasicovitých dlouhonohá šelma s dlouhým huňatým ocasem a světle hnědě, čokoládově až černě zbarvenou srstí. Přední i zadní končetiny má vyzbrojeny ostrými drápy, tlamu zase ostrými zoubky vhodnými k rychlému usmrcení kořisti. Od jiných lasicovitých ji můžeme rozeznat podle celkem velkých ušních boltců. Na rozdíl od jediné příbuzné vyskytující se na území ČR kuny skalní má na hrdle nažloutle bíle až žlutě zbarvenou skvrnu, nedosahující až na přední končetiny. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, pouze velikostí, samec je zřetelně větší než samice. Kuna lesní je nesmírně obratným šplhačem a v tomto ohledu předčí asi všechny evropské savce. Skáče až 4 m daleko v korunách stromů, vyběhne do vrcholku a opět zpět hlavou dolů v několika sekundách, stejně rychle, jako by se pohybovala na zemi. Přes den se ukrývá ve vlastnoručně vyhloubených doupatech v dutých stromech nebo opuštěných veverčích i ptačích hnízdech vystlaných trávou nebo jinými rostlinami. Kuna lesní je územní a své teritorium si značí trusem.
Potravu kuny lesní tvoří především malí savci, ptáci, hmyz, žáby, ale i ptačí vejce, různé plody nebo med, příležitostně i mršiny. Její nejoblíbenější kořistí jsou veverky. Poměrně často uloví i větší živočichy, jako jsou králíci a zajíci. Má skvěle vyvinutý sluch a zrak, kterým dokáže zaznamenat i malé druhy živočichů.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve druhém až třetím roce života. Páří se v červenci a srpnu a díky utajené březosti (zárodek se v děloze po určitou dobu nevyvíjí) rodí 2–6 mláďat v březnu nebo dubnu, po 8–9 měsících březosti. Mláďata se rodí zcela nemohoucí, slepá a málo osrstěná. Oči se jim otevírají po 7 dnech života a mateřské mléko sají po dobu 3 měsíců. Svá rodná doupata opouštějí po dvou měsících a plně nezávislá jsou po šesti měsících života. V přírodě se dožívá průměrně 15 let.
Online přenos z hnízda:
Videozáznamy:
První letošní návštěva čápa černého na hnízdě
Kuna hoduje na hnízdě
Kuna spala, když kolem hnízda proletěl velký černý pták…asi čáp. Vyděšeně dlouho přemýšlela, zda se má vrátit, a po pár minutách se vrátila na hnízdo.
Kuna si přišla vyhrabat na hnízdo ukrytou kořist
Zdroj: Komitet Ochrony Orłów Eagle Conservation Committee
Videozáznamy UrszulaMN, Terka Busz
