Kritika je taky názor

Rozmáhá se nám tu tím online světem takový nešvar. Po trollech a hejterech je tu další extrém a to vyhánění jakéhokoliv kritického nebo nesouhlasného názoru. A s tímhle postojem osobně moc nesouhlasím. Je to jako byste pracovali v nějakém zaměstnání a nemohli vám dát jakýkoliv feedback, i když byste se chovali např. proti pravidlům, firemnímu kodexu, nebo prostě neplnili jenom svou náplň práce. To je přece postavené na hlavu..? A takhle teď vídám občas něčí konverzaci na blogu nebo IG. Nemyslím zrovna u mě, moc nesouhlasných názorů tu nevídám, asi to vypovídá o složení mého publika. Nicméně se žádnému rozumnému názoru nebráním, klidně diskutujme. Ale čím větší základnu fanoušků máte, tím více se musíte připravit na to, že ne všechny názory a komentáře s vámi budou souhlasit.

A tady pro mě platí jedno základní pravidlo, schopnost rozlišit hejt a kritiku. Kritika pokud je opodstatněná a něčím podložená, je jen odlišný názor, nic víc za tím nehledejte. Lidé mají různé pohledy na věc a ten jejich nemusí souhlasit s tím vaším. Za to hejt je jen čisté napadání vaší osoby bez důvodu a hlavně hloubky. Takový člověk si často vybíjí své nálady a komplexy na ostatních a čím více na takové reakce reagujete, tím více ho v jeho činnosti podporujete. Proto klidně souhlasím s tím, že hejty na blog ani jinam nepatří a podle mě má každý právo je ze svých stránek mazat. Já bych udělala to samé. Pokud mi chce někdo cokoliv vytktnout, tak ať to má hlavu a patu a hlavně, ať se nad tím dá diskutovat. To je úplný základ, jak se podle toho řídit. Pokud mi dotyčná osoba napíše jen závistivý komentář, tak se nad takovým komentářem skutečně nedá diskutovat. Pokud by se ale dotyčný např. zeptal, jak se dá na to či ono vydělat, ušetřit apod. , už bych byla schopná poradit, jakou cestou se vydat. To jen malý příklad, jak se s tím dá pracovat.

Ale zpátky k té kritice. I když se převážně řídím heslem žij a nech žít, občas mi to taky nedalo a i já jsem musela u někoho na něco zareagovat. Např. když vidím slečnu na fotce s ani ne 50 kily, která si stěžuje na svou postavu, že se sebou musí ještě něco udělat. To mám pak nutkání napsat, jestli si je vědoma, že jí sledují i mladistvé slečny, které ji mohou brát jako vzor a příklad a jestli si je vědoma, jaký její post může na takové dívky mít dopad? 6ádné napadání její osoby, prostě jen názor na to, co vypouští ven do světa. Nebo se ozvu, když u někoho vidím kampaň na alkohol a není označená ani hashtagem nebo jakkoliv, aby bylo zřejmé, že jde o reklamu. To samé občas píšu značkám, které spolupracují s influencery, že bych ocenila, aby jejich kampaň byla u nich skutečně označená. Jde tedy pouze o názor, sdělení, že mám na věc jiný pohled. A řešení je jednoduché, nemusíte nikomu přece psát veřejně na profil, ale klidně soukromě do zprávy. Tak nevzbudíte zbytečný rozruch kolem od skalních fanoušků, ale dozvíte se názor od toho dotyčného. Můžete si pak podle reakce udělat vlastní zhodnocení bez všech těch nenávistných reakcí, co jste si to vůbec dovolili někomu napsat na zeď.

To samé může samozřejmě napsat kdokoliv mně. Nemám s tím žádný problém. A strašně bych byla ráda za to, abychom se nechovali pouze jako ovečky a uměli vyjádřit svůj postoj i v případě, že se liší od většiny ostatních. Spousta lidí by mohla namítnout, že když se mi někdo nelíbí, tak ho nemám sledovat. Ale o to přece nejde. To, že s daným člověkem nesouhlasím v jisté věci přece neznamená, že ve všem ostatním se nemůžeme shodnout. Se svým parterem se taky na všem neshodneme, ale i přesto spolu umíme skvěle vycházet a tím, že spolu umíme diskutovat, ještě mnohem víc posilujeme náš vztah. Když je někdo veřejně činný na soc. sítích, tak to přece neznamená, že ho můžou sledovat jen lidé, co s tím člověkem ve všem souhlasí. Dialog je přece naprosto normální součást našich životů a beru to stejně samozřejmě jako nárok na odlišný názor.

Mám takové poslední přání, abychom se spolu uměli bavit, diskutovat jako rovný s rovným i o věcech, na které máme odlišný názor. Jasně, je zapotřebí, aby obě strany uměly naslouchat. Ale začít s tím můžeme jedině u sebe, třeba se k nám ti ostatní přidají. Protože pak možná budeme natolik vyspělá společnost, že nebudeme jen tiše přihlížet, když s něčím nebudeme souhlasit, ale naopak budeme mít tolik sebevědomí, abychom o sobě mohli dát vědět. A tahle vlastnost se hodí všude v životě. Ve škole, v práci, doma s partnerem i kdekoliv jinde.

Co vy a nesouhlasné názory, umíte rozlišit hejt od kritiky, byť je ta kritika negativní? Jak s tím pracujete třeba na svém blogu nebo soc. sítítch?