Charitativní projekt,
který mě chytl za srdce především proto,
že se na charitě aktivně podílejí samy děti…
Jeho princip je jednoduchý –
děti si protřídí své hračky, vyberou ty,
s kterými si už moc nehrají,
zabalí je do krabice od bot
a darují je dětem z chudších rodin.
Nebojte, nebudete muset obcházet okolí
a zjišťovat finanční situaci Vašich sousedů,
abyste našli správné kandidáty.
Sběr krabic zajišťují sběrná místa z řad dobrovolníků,
kteří se pak postarají i o to, aby se dárečky dostaly tam, kam mají.
Část dárků je rozdělena přímo v regionech dětem z chudých rodin,
azylových domů, nízkoprahových center a podobně.
Zbytek se pak distribuuje do tzv. sociálně vyloučených lokalit v severních Čechách
a na Slovensku, za asistence spolupracovníků dobře znalých místních poměrů.
Každopádně se dárek dostane k dětem,
které možná žádné další dárky nedostanou.
Proto má akce hluboký smysl.
Za celou akcí stojí Diakonie ČCE,
jeden z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v ČR,
který má bohaté zkušenosti na poli pomoci lidem ohroženým chudobou či sociálním vyloučením.
Letos bude sbírka pořádána již posedmé
– neskutečné, že se o ní dozvídám až letos –
ve dnech 26.11. až 9.12. 2018.
CO ZABALIT ???
Já nechala čistě na dětech, co ze svých pokladů vyberou.
Barborka si vzala na starost dárečky pro holky,
Štěpa obstaral ty klučičí.
Oba ale věděli, že nemůžou vybírat hračky rozbité,
ušpiněné nebo prostě „blbosti“.
Chtěla jsem, aby si představili, že jsou oni ti obdarovaní
a vybírali tak to, co by jim samotným udělalo radost.
Bylo úžasné je pozorovat s jakým nadšením začali kupit hračky
a jak si i v jejich věku uvědomovali,
že jsou na tom některé děti o poznání hůře než oni
a že je prostě potřeba se rozdělit.
Po jejich pokojíkové „čistce“ vzniklo 7 krabic – 4 holčičí, 3 klučičí.
Krabici je nutné označit „kluk“ či „holka“
a určit také věkové rozmezí,
aby desetiletý klučina nedostal Barbínku
a dvouletá holčička auto na dálkové ovládání…
Pro inspiraci pár fotek toho,
co vybrala Baru se Štěpou
a z čeho jsme pak vytvářeli krabicové mixy :
DO ČEHO ZABALIT ???
Krabice od bot není podmínkou, takže nebojte,
nebudete muset nejprve utratit tisíce v obuvi 😉
Jde spíše o to, že by dárečky měly být v nějaké pevné krabici,
ne třeba v igelitce a podobně.
I dárky atypické velikosti by přepravcům komplikovali život.
Také velikost krabice, by se měla té z obuvi podobat,
protože je dobré, když děti dostanou balíčky přibližně stejně veliké.
Rozbalují si je totiž při různých vánočních besídkách,
komunitních setkáních či bohoslužbách,
kde se usiluje o to, aby rozdávání dárků mělo slavnostní charakter
a radost dětí byla sdílená.
Nebylo by dobré, kdyby někdo dostal mega krabici
a jiný pidi krabičku a atmosféru by narušilo nějaké porovnávání.
My měli doma použitelné krabice asi jen dvě,
tak jsem v papírnictví koupila obyčejné krabice od dortu (14,-),
navlékli jsme je také to úplně obyčejného balícího papíru
a o výzdobu se postarali samy.
Opět jsem své děti pozorovala s úžasem.
Balení je neskutečně bavilo, se vším pomáhaly
a záleželo jim na tom, aby se dětem líbil nejen obsah, ale i obal…
Vím, že organizátoři moc nedoporučují krabice přizdobovat mašličkami a podobně
(opět komplikace při přepravě),
ale my se neudrželi.
Tak snad všechna ta ušiska,
co jsme na ně nalepili, vydrží přepravu 🙂
A pro Vás trocha inspirace na vánoční balení dárečků …
Veškeré informace najdete ZDE.
Instrukce jak na to ZDE.
A sběrná místa ZDE.
Vánoce se kvapem blíží.
Pro nás dospělé, je to čas,
kdy si uděláme volno z práce, strávíme čas s rodinou,
nacpeme si pupky dobrým jídlem
a uvelebíme se na gauči u pohádek asi více, než tak činíme během roku.
Pro děti, je to ale hlavně o dárečkách.
My, co svým dětem přání můžeme plnit
a můžeme se odměňovat pohledem na jejich rozzářená očka,
važme si toho a dopřejme tenhle pohled i rodinám,
kde takové štěstí nemají.
Pomáhejme, tam kde je to potřeba,
nedělejme rozdíly na základě barvy pleti či jiných „odlišností“
a naučme to díky tomuto projektu i naše děti!
Vaše Lady Tattooch
