Kompozice fotek na blog i Instagram

Ve chvíli, když už víte kdy, kde, jak a s čím fotit, o čemž jsem psala v minulém článku, přichází část, kdy už si aranžujete a fotíte samotnou fotku. Pro mě je to nejspíš ta nejzajímavější a nejzábavnější část, protože focení mě prostě baví. Když se kouknu na své staré fotky, přesně vím, kde jsem dělala chyby a co teď už dělám jinak. V dnešním článku se s vámi podělím o to, jak vytvářím své kompozice na blog a Instagram a seznámím vás s několika jednoduchými pravidly, kterých se sama držím.

Předešlý článek o focení najdete tady. Jsou v něm mé základy toho jak nastavuji foťák, jak fotím a na co si dávám při focení pozor.

Dekorace a vrstvy

Zas a znovu se vrátím k dekoracím. Jsou podle mě potřeba, aby fotka nevypadala prázdně, nebo dokonce nudně. Já mám vždy po ruce staré časopisy, knihy s pěkným přebalem, pár obrázků v rámečku, květiny, prstýnky, hodinky, případně i třeba telefon, sluchátka, svetr z hezkého materiálu a různé tácky, misky a podnosy. Jestli se ptáte, proč je to pro mě tak důležité, odpověď je jasná. Většina těch nejhezčích fotek, které já osobně obdivuji na Instagramu u ostatních, obsahuje několik vrstev. Vrstvami myslím to, že produkty prostě neleží samy o sobě jen na stole, ale většinou je na stole ještě další vrstva v podobě například otevřeného časopisu, podložky, atd. a okolo nich samotné produkty/věci a pak ještě dekorace. Nevím, jak se tomu odborně říká, ale já tomu říkám vrstvy.

Například, velmi populární top shot (fotka focená ze shora) v posteli – zmačkané prostěradlo (1. vrstva), kus peřiny a nohy focené osoby (2,vrstva) a nakonec dekorace v podobě podnosu/tácu se snídání, otevřená kniha, telefon a tak dále (3.vrstva). Tenhle princip se mi osvědčil a takové fotky pak mají největší úspěch. Tedy, v mém případě tento princip aplikovaný na kosmetiku. 🙂 Tohle pravidlo se týká hlavně flat lay fotek, protože právě na nich je to nejvíc vidět, ale já se jím řídím i ve většině všech ostatních případů. V podstatě mi přijde, že se na všech fotkách a hlavně na flat lays, snažím vrstvami vytvořit pozadí a popředí.

První věcí, kterou jsem se naučila o kompozici je, že je nutné vnímat fotku jako celek. Když koukám skrz foťák, nebo telefon, nikdy se nekoukám jen na konkrétní produkt/produkty, ale snažím se na fotku koukat tak, jak ji uvidíte vy třeba na Instagramu. Při focení daného kousku mám totiž tendenci zaměřovat se hlavně na to, jak vypadá konkrétně tento jeden hlavní předmět, což je chyba, protože když na fotku kouká někdo jiný, nevnímá jen ten jeden kus a jak je umístěn, ale fotku si prohlédne celou, protože sám v první moment neví, co má být hlavním předmětem. Souhlasím s tvrzením, že na kompozici je potřeba mít cit, ale také si myslím, že je možné si kompozici fotek natrénovat a naučit se je dobře poskládat.

Pokud fotíte jen jednu věc, obecně platí pravidlo, dávat produkty buď na střed, nebo do jedné třetinyfotky. Tyto dvě umístění prostě fungují a v podstatě není možné udělat s nimi chybu. Já mám ráda organizovanou asymetrii, takže se nebojím dávat věci i na, dejme tomu, levou nebo pravou čtvrtinu fotky, ale je pak potřeba prostor něčím vyvážit, protože to co funguje u pravidla jedné třetiny, už pak moc nefunguje. Pokud tedy extrémní kontrast mezi prázdnou plochou a foceným objektem v nějaké části není váš umělecký záměr. Prázdná místa se dají velmi lehce vyplnit dekoracemi, aby fotka nepůsobila nepříjemně.

Také je dobré pravidlo nechávat mezi předměty prostor, aby mohly dýchat. Pokud je umístíte příliš blízko sebe, nebude fotka působit tak dobře, jako když budou mít jednotlivé hlavní předměty na fotce svůj vlastní prostor, nebo budou přenesené do popředí. Například flat lay fotka, kde focený předmět držíte kus nad stolem, kde jsou položené další předměty. Do popředí můžete přenést focený předmět také tím, že ho budete držet/nebo ho umístíte přímo doprostřed a necháte okolo něj prostor.

Rozmístění předmětů na fotce může být geometrické a přesné, ale to u fotek focených zepředu většinou působí až moc naaranžovaně. Výjimkou jsou třeba čtyři rtěnky ve stejném obalu. Tento bod je celkově o preferencích, jak jsem psala nahoře, já mám ráda asymetrické fotky, takže umisťuji předměty spíše náhodně a různě daleko od sebe. Většinou se i částečně překrývají, což v případě, kdy předměty na fotce rozmístíte různě daleko dopředu a dozadu, udělá nejen rozmazanější pozadí, ale i hezkou trojrozměrnou fotku. A fotky, kde se ukazuje hloubka, jsou většinou ty hodně povedené.

Překrývání předmětů na fotce je ošemetná věc a většinou si na to musím dávat pozor. Stejně jako platí při focení lidí, že fotka nikdy nesmí přetínat postavu v loktech, kolenou a obecně v kloubech, stejně tak u fotek produktů jsem si uvědomila pár pravidel. Předmět by jiný předmět neměl zakrývat víc než z jedné třetiny a rozhodně by neměl vykukovat jen nepatrný zlomek. To platí v případě, že předmět v pozadí nemá sám o sobě být pozadím. Stejně tak pozor na hrany vodorovné a svislé. Aby třeba rtěnka s rovným vrchem nebyla v naprosto dokonalé rovině s vrchem květináče, ehm… 🙂 A ano, i mně se to stává a to celkem pravidelně a jak sami můžete vidět, nepůsobí to na fotce lichotivě. Pokud chcete fotit předmět hodně v popředí s rozmazaným pozadím, dejte si také pozor na to, aby focený předmět s pozadím barevně nesplýval, nebo aby ho nepřetínal ve zvláštních místech, viz nahoře, protože i to kazí celkový dojem fotky.

Pro jasnější představu – Když budete fotit rtěnky zepředu na stole a jedna vám druhou z poloviny zakryje, asi to moc pěkně vypadat nebude. Na druhou stranu, pokud přes bílou postel hodíte kožešinový přehoz, na něj položíte časopis a na volnou plochu hlavní fotografovaný předmět (ať už je to snídaně, nebo vaše noční skin care), nejspíš budete mít moc hezkou fotku.

Pár měsíců po spuštění mého blogu, kdy jsem si začala uvědomovat, že moje fotky nevypadají tak dobře, jako fotky mých zkušených a neuvěřitelně nadaných kolegyň blogerek, jsem přestala fotit z divných úhlů. Místo toho jsem se začala téměř striktně držet přímého focení zepředu, nebo co nejpřesnějšího dodržení pravidel flat lay fotky. Mělo to hned několik důvodů. Fotky focené z jiného než předního, nebo vrchního úhlu, prostě nikdy nevypadaly dobře. Bylo to za prvé tím, že jsem fotila s odzoomovaným objektivem, takže se k divnému úhlu přidala ještě deformace fotky ve snaze na ni nacpat co největší plochu hodně z blízka… 🙂 a pak také proto, že jsem prostě ještě neměla cvik a nevěděla, jaké úhly kosmetice lichotí. Fotit například z mírného úhlu ze shora způsobuje to, že jsou předměty zkřivené, nahoře širší a dole užší a fotka pak vypadá divně (první fotka dole). Když se to ovšem umí, může i takový úhel vypadat pěkně (druhá fotka dole).

Na závěr bych chtěla říct, že jaké fotky budete mít, záleží jen na vás. Já vám samozřejmě radím fotit tak, jak se to líbí mně, což nutně neznamená, že se to musí líbit vám, nebo někomu jinému. 🙂 Moje rada zní – Nechte se inspirovat, prohlížejte si fotky vašich oblíbených účtů, snažte se přijít na to, proč se vám tahle fotka líbí víc, než tahle jiná a co je na nich třeba špatně, ukládejte si fotky, které se vám líbí a když budete mít chuť něco hezkého vyfotit, udělejte si na to čas. Ukliďte si místo, kde chcete fotky fotit, připravte si dekorace a prohlédněte si pro inspirace fotky, které jste si uložili. Čímž neříkám kopírujte, jen se dívejte a uvědomujte si, co se vám na fotkách líbí a co ne a zkoušejte a zkoušejte!

Rozhodně mi dejte vědět, jestli stojíte o pokračování a co konkrétně by vás ještě zajímalo, nebo s čím třeba při focení zápasíte vy. Já si ráda přečtu i tipy a triky od vás, případně mi můžete napsat, co se vám na mých fotkách líbí a co naopak ne. A nebojte, snesu i kritiku!. 🙂 L.