...vyjděte do údolí.
Anebo na kopec.To spíš. Blíž nebi, na vzduch, pro volnost, hluboký nádech. A uprostřed té velikosti a krásy kolem si uvědomíte, že ta vaše bolístka není tak veliká.
A když vám připadá, že je dost objemná i tak, pak tam mezi poli, rozhodně velikánský kus necháte a ten pak vítr rozfouká doztracena. Lehce, nenápadně a snadno, jak to právě on umí tak dobře. 
S lehkostí i silou sobě vlastní.












Přeji vám všem ten správný vítr.