To víte, už nějakej pátek mi to leží v hlavě. Ne, že bych kvůli tomu nemohla spát (skoro 😀 ), ale tak je to tam někde vzadu v hlavě schovaný. Už jsem Vám chtěla několikrát napsat pár řádků o tomto “životním zlomu”… ale dneska je den “D”. Proč? Vysvětlení je jednoduché. Je 16.12.2016. No a? 😀 Haha tak já Vám to tedy vysvětlím – holt, je to měsíc do mé 30tky. No joooo – vy, co už máte tuto hranici za sebou, tak se mi klidně vysmívejte, vy, kteří do ní máte daleko, jak by smet 😀 Jsem připravená být terčem posměchu (nebo obdivu?) Čtěte dál…
Pro mě donedávna byla 30tka děsivé číslo. No… znamená to takové už opravdické “dospěláctví”, už se nepočítám jako nevyřáděná dvacítka (HAHA doufám, že existují i nevyřáděné třicítky) po tváři se pomalu prochází čas v podobě pár vrásek, paradoxně začínám mít pocit, že mi docela sluší a jsou tak zatraceně “hot” 😀 (haha a navíc prsa a zadek stále držej 😀 ), šedivej vlas zatím ani jeden (šťastná to žena) – doposud jsem si na vlasy nesáhla barvou. Haha joooo jooo NEkecám. Ještě jsem si nikdy v životě nebarvila vlasy. No vážně, přísahám. Zato na drahé polovičce a mamince jsem získala nějakej ten cvik. To až dojde i na mě, tak to budu mít v paži – a to mě normálně praští 😀 😀 😀 – ale pořád smýšlím pozitivně při vzpomínce a film “Age of Adelaine” – kdo neviděl – okamžitě se po tom kouká!!! Při poslední scéně si na mě vzpomeňte!!!
Ale víte co?! Já se na tu třicítku začínám strašně těšit. (Film “13 going on 30”)Asi se nadarmo neříká, že po třicítce ženská ví co chce. A po pravdě, já jsem se v životě necítila tak jistě stojící oběma nohama na zemi a přitom hlavou utopená v oblacích svých snů. Asi už jsem si něčím prošla a splnila si nejeden sen. Ty vago – vždyť já žiju na Novém Zélandu!!!! Co víc si přát? Několik let zpět jsem seděla u okna s beďarama na tvářích, sluchátka od walkmana v uších a představa Nového Zélandu byla zahalená v největších mlhách… A hle… další sny se brzy stanou skutečností!!!!
Asi vím, že se o sebe dokážu postarat… Má Angličtina už asi nikdy nebude lepší (když se mě novozélanďani ptají odkud jsem a vždy odhadují nějakou anglicky mluvící zemi – když prozradím ČR, koukají na mě s otevřenou pusou: “Tak to bych nikdy netypoval… :-O “ Huraaaaaaaa!!!!!!). Takže vím, že se ve světe neztratím. Jsem na sebe děsně pyšná!!! Kdybyste mě třeba dneska při jednom meetingu s klientem viděli – hodinu a půl mě tam drezuroval a já zachovala nejprofesionálnější fazónu za svojí kariéru a uzavřela boží business!!!! Jooooo jsem borec!!!! (Anglicky mluvící borec!!!)
V období třiceti…  kdy z vás jdou do kolen jak dvacetiletí kluci… tak i naprosto luxusni charismatičtí padesátníci…. Období, kdy víte, kde stojíte, co chcete, kam se posouváte, čeho chcete dosáhnout, co jsou vaše největší zbraně?! (Na tom zadku pořád pracuju 😀 a mini prsa už to nezachrání 😀 )
Já nevím jak se podělit se svojí vnitřní silou, která ze mě vyzařuje… Jsem žena… už ne ta zmatená a vždycky blbě zamilovaná puberťačka (haha nebojte se, neodešla úplně), sem partnerka která výborně vaří, stará se, miluje, pečuje a také vyžaduje (to my ženy děláme rády… nééé, to je špatně vyjádřeno – to je “na čem my ženy frčíme :-D”) , moje zahrada mě miluje – pěstuju jahody, hrášek, a milión bylinek… Mám tu I koutek ze kterého každý týden utrhnu čtyřlístek… a to jsem v životě žádnej nenašla!!! Vím, že když si sednu na terásku do letního sluníčka, které konečně nabralo sílu, usrkávám Earl Grey s mlíčkem a dvěma cukry, tak v korunách zdejších stromů slyším nádherně zpívat kosáky. Letos jich tu je tolik!!! (Loni strašně málo…) Jejich zpěv mi připomíná mládí… haha joooojoooo, když jsem si to v 7 ráno táhla domů z disko (Typáče 😀 ) a 5ti minutová chůze mi trvala asi hodinu (přece jenom je to do kopce, že? 😀  Ježiš to byly časy!!!!). Sem tam se do toho kosákům “kaká” zdejší “Tui”…. no to vám je takový zvláštní úžový zpěv… https://www.youtube.com/watch?v=26GpUgOS7Z4 – no to musíte slyšet na vlastní uši!!! Novozélandský pohádkový “slavík”!!! Jsou všude a zdejší domorodci jejich zpěv milují – já také… a budou mi chybět!!!!
Jsem dobrodruh…. jojo… opět ležíte v záchvatu smíchu a křičíte: “Řekni nám něco, co ještě nevíme!!!” Já miluju být dobrodruh… a na druhou stranu to nenávidím…. asi jsem to měla dát do věty opačně. Nenávidím ten okamžik, kdy vystupuju ze své komfortní zóny. Lidi, to vám je takovej stres, bolest, žal a znovu stres. To když už jste si konečně ukotvili ten svůj zadek ve zvyku… “Tohle je můj supermarket, a tohle miluju k večeři, a tohle je naše oblíbené Take Away, snídaně na terase při sluníčku, práce, FITKO – LES MILLS!!! – co já si bez něj počnu?!?!?!, GRIT tréninky, Body Pump, moji přátelé, kolegové, Stevova Rodina…” A to víte, to nám to zase přecvaklo v hlavě, bereme nůžky a všechny tyhle pouta krásně přestříháváme… ANO BOLÍ TO JAKO KRÁVÁ…. už aby to bylo za námi. Stejně to vořvu!!!!
Ale ten TEN POCIT OBJEVOVÁNÍ, samostatnosti, svobody, plnění si svých snůůůůůů – to je to, co na tomto šílenství MILUJU!!! A já vždycky chtěla cestovat!!! VŽDYCKY!!!!!
Takže co nás čeká?! 6-8 měsíců v Jihovýchodní Asii… První země je Vietnam a pak se děj vůle boží. Haha – chytá mě hysterie 😀 Takže v plánu je asi: Kambodža, Laos, Thajsko, Malajsie, Indonésie, … a když  nám rupne v hlavě, tak to třeba dopadne úplně jinak…. Víte co je největší průser???? Co mě nejvíc stresuje… Že můj mega bágl měním za příruční zavazdlo. Ano, ano, ano… je mi blivno, když to tady píšu, ale já budu mít jen malej batůžek (jak já to tam všechno narvu? A to jako už nebudu moct bejt za modelku? Jen tři trička?! Jsi se po***?!?!?  A to jako “fén” je sprostý slovo????!!! :-O” No pokakám se z toho – hlavně z toho balení….. Haha potřebuju mega bágl, jen když jedu teď na dva tejdny na Vánoce do Nelsonu k rodičům…. Auuuuuu!!!!! ) Ale pozor!!! Bude ještě jeden bágl – ten nejcennější bágl na světě. Můj foťák (asi jste si všimli, že mě to teď nějako chytlo – haha brzo 😀 ), můj milovanej bílej objektiv, GoPro, stativ a POZOOOOOOR!!! Náš novej dron!!!! No nekecááááám!!! Faaaaakt se z toho pokakáte až uvidíte co máme!!! ….teda ještě nemáme… čekáme na něj asi 2,5 měsíce… ale už je na dosah ruky, drží ho na celním v Aucklandu a my se snažíme ho dostat na Vánoce!!! Bože, buď při nás!!! Miminko je skoro v našich rukách!!!!!! A to teprve začne MEGA SPLNĚNÝ SEN!!!! A svoboda, a dobrodrůža, a noví přátelé… a asi taky spousta strašných stresových situací, které ze mě udělají nejvíc nejúžasnější ženskou na světě… a co pak?!?! …..
Pak návrat na NZ – naši dobří kamarádi mají svatbu… (Šíleně se modlím abysme ještě zvládli navštívit minimálně 3 místa na Jižním ostrově, které si nutně musím vyfotit (jak jinak) ) nu a pak si sbalíme saky paky (které budou v garáži u rodičů) a hurá na Vánoce do ČR a začít znovu na druhé polokouli… A to Vám říkám, já budu potřebovat tolik lásky a podpory, jako nikdy před tím, protože po více jak roce léta to bude deprese jako prase, do zimy, nový začátek, opět stavět základy…. Ale víte co?! Já budu taková luxusní třicítka, že mě jen tak něco nepoloží!!!!!
No a co z tohoto totálně šílenýho “záznamu” plyne pro VÁS?!? No to je naprosto jednoduchý!!!! Jdeme na to!!!
KAŽDÝ VĚK MÁ SVÉ KOUZLO!!!! V každém věku jsme nádherní, máme toho spoustu o co se dělit, milujeme stále stejně a nebo ještě víc!!! Nejsme staří!!!! Máme jen více omamujících životních zkušeností!!!! Vrásky ve tváři jsou nádherné a máji v sobě spousty ohromujících příběhů… Ať už jste rodič, prarodič, praprarodič a nebo nezkrotitelný cestovatel 😀
ZMĚNA A VÝSTUP ZE SVÉ KOMFORTNÍ ZÓNY JE POSUN KUPŘEDU!!! A nemusí to být zrovna extrém jako náš (já nikdy nebyla minimalista 😀 ) kdy prodáte auto, postel, skříně, varnou konvici a hrnce… a jen tak se přestěhujete na druhej konec světa. Stačí maličkost, která Vám přijde jako překážka (rekonstrukce bytu/domu, změna práce, stěhování…) – NEBERTE TO JAKO HROZBU, ale jako něco, co vás posílí!!!!
JDĚTE SI ZA SVÝMI SNY!!!! V tomto případě platí: “Nikdy není pozdě.” a “Všechno jde, když se chce!” Chcete cestovat, ale máte děti!? Jde to!!! Já viděla spoustu párů s miminky a dětmi v náručí uprostřed džungle. Haha už vidím výraz své rodiny…. “Vietnam? Kambodža?! A neumřeš tam?!” Haha svět už není taková ta opravdická džungle… Málo míst na zemi není turistických… Turisti jsou všude a všude jsou na Vás (nás) připravení…. A MNOHO LIDÍ POTVRZUJE, ŽE DÍTĚ NENÍ PŘEKÁŽKOU, právě naopak, bavila jsem se s několika lidmi poslední dobou, kteří si tímto dobrodružstvím prošli a všichni tvrdí, že s dítětem v náručí máte větší úctu, bezpečí, komfort… No řekněte mi, kdo by si vybíral na okradení rodinu s dítětem, jejichž bágl je stejně plnej pudru a plínek 😀
A NEEEEE! CESTOVÁNÍ NENÍ ZASE TAK DRAHÝ!!!! V ČR je problém v tom, že mi známe jen předražené cestovky, které nám naplánují vše od A až po Z… a po pravdě, já vidím tuto volbu jako “důchodovou volbu”… Obklopeni Čechy… někdy i trapně českou kuchyní…. a nikdy se nedostanete pod kůži zemi, ve které dovolenkujete. Zkuste to někdy na svou pěst. Najít vlastní letenky a spát v hostelech… A OBJEVOVAT, PAŘIT, DOBRODRUŽIT!!! O tom je život!!! A po pravdě, touto variantou to není ani tak drahý….
…tak jo…. pro dnešek asi skoro třicítka vyčerpala vaši pozornost… ale věřte, že za pár to tady budete mít každou chviku – protože můj laptop cestuje se mnou… a pokud si myslíte, že jste se mnou cestovali Jižní Amerikou, v Ásii se mnou budete baštit Curry u stejnýho stolu a uživat si Asijské pláže plné letního slunce po mém boku!!!!! MÁM VÁS MOC RÁÁÁÁÁDA!!!!
PS: Sdílením Lenika podpoříte v psaní 😉