Taky máte pocit, že vychovávat cizí děti je snazší? Tak nějak jasné! Že byste sousedům mohli radit, jak ty jejich děti vychovat, ale u těch svých už to tak lehce nejde? Já ten pocit mívám často, tedy zejména pokud jde o naší Barču. Taková marnost, jak na ni.
Už jsem tu o ní psala několikrát. Jak je to dlouho, co tu byl článek “Lže a krade”. Doufám, že to druhé už máme za sebou. I když předevčírem jsme šli na procházku a ona na celou silnici vykřikovala u jednoho nedalekého domu: Mami, tady jsme kradli! Doufala jsem, že v chladnějším počasí mají všichni okna zavřená a nikdo to neslyšel. Rychle jsme pelášili na hřiště.
Ale lže si vesele dál. Tak nevím. Vyroste z toho? Je tu nějaký odborník, co mě uklidní? Asi bych to zrovna teď potřebovala. Na jedné straně je tak milá, hodná, citlivá, na druhé ale nic nerespektuje, a nikoho! Domnívala jsem se, že tohle má hlavně se mnou. Teď jsem se dozvěděla od sousedky, že tam Barča chodí, zvoní na ně a když jí neotevřou, přeleze si plot a buší jim na dveře, přestože jí sousedka už NĚKOLIKRÁT vysvětlovala, je-li zamčená branka, spíme nebo jsme pryč.
Ve školce mi zase učitelka kladla na srdce, ať nosí culíky. Mají tam teď vši a taky kvůli jídlu, aby jí tam vlasy nepadaly. Jenže já jí každé ráno copánek dělám! Jo, ale jakmile prý zmizím ze školky, šup, gumička je dole.
Včera šla ven a hlásila mi, že pokud nepřijde, šla totiž za kámošem, tak kdyby nebyl doma, je u jeho plotu a zpívá si, protože ” já taky potřebuju být chvíli sama, víš?” Vím, moc dobře, já taky:-).
A poté to mělo opět dohru v podobě hledání Barči, protože sousedi neotvírali, nikde kolem nebyla, na volání nereagovala. I o t om tu už byla řeč.
Nejvíc mě štve, že nevím, jak na ni. Se synem jsem tohle nezažila. Barča je jiný kalibr. Ale když večer usne… No však víte:-).
A tady zcela nesouvisející fotky s podzimní náladou, jak jinak.
Hezký den a celý prodloužený víkend.
