…před pár dny, kdy ještě sluníčko tak pěkně nesvítilo a bylo fajn si zapálit svíčku. Na stole ve váze ořešák, ze kterého se nakonec vyklubal kaštan:-), nový dubový svícen z Beskyd /EN TEN TY KY/.
Dnes po dlouhé době za žáky ve třídě na pár hodin. Jaký nezvyk! Ale je to samozřejmě mnohem lepší, osobní kontakt. Díky testování mému i jejich hodně brzký výjezd do práce. O děti se ráno naštěstí postaral manžel. Jak rychle a rád člověk zapomene na ty kalupy doma s vypravováním se do školy a sprinty po dálnici do práce:-). Ty mi skutečně nechybí. Přestože děti opět mají výuku, škola jim začíná už v 7,35 hod., nemáme problém se vstáváním a stíháním školy, naše děti ten problém neměly nikdy, někdy bohužel:-) – třeba o víkendu bych to uvítala, ranní ptáčata už od narození a pořád. Ale když se k tomu přidá práce má s dojezdem na pracoviště, má to vstávání úplně jiný grády.
O víkendu jsme po dlouhé době navštívili rodiče, vydali se do Prachova na výlet. Bylo to moc fajn.
Těším se, až se vše navrátí tak nějak k normálu, pokud vůbec, až nebudeme mít strach před jinými říct, že nás bolí hlava nebo zahuhňat rýmou, aniž bychom viděli strach v očích těch, co se baví s námi. Jednou to určitě přijde!
Tak hezké dny.