Manželovi vyšla pěkně dovolená, tak jsme si tatínka o svátcích užili. A co je hlavní, nikdo nebyl nemocný. Stihli jsme pěknou dávku vánočních filmů, obešli jsme všechny rodiny, dospali jsme deficit. I přes nevelká očekávání jsem dala dohromady docela pěknou dávku cukroví. Na tom etažéru to vypadá tak elegantně a slavnostně. Stromeček byl zase překrásný, tentokrát přibyly nějaké nové ozdoby – medvídek se jménem za narození chlapečka, pastelka za první třídu. Z minulých let máme kouličku se jménem slečny, baletku za etapu baletní školy, Louskáčka za první návštěvu stejnojmenného baletu v Národním, brusli za kurz bruslení, a tak dále… Mám ráda symboliku. Zase jsem si užívala tu červeno-bílou výzdobu a kamarádka mi udělala velkou radost, když mi donesla Ilex, což je druh cesmíny. Ten už nám na Vánoce nikdy nesmí chybět, jen tak ve váze vypadá úchvatně. Děti byly kouzelné. Nejmladší to všechno kolem pozoroval z mé náruče, slečna byla nadšená z dárků. Vlastně byla uchvácená vším. Byly to pro ní asi doposud nejkrásnější Vánoce. Obdivovala i sváteční tabuli a se vším pomáhala. Ale jestli mi něco vážně pomůže, tak je to manžel, který vaří jen dvakrát v roce, na Štědrý den dělá řízky a na Štěpána husu/kachnu. To je paráda.
