Loňské drama v hnízdě orlů mořských přilákalo do Lotyšska pozornost pozorovatelů ptactva z celého světa. Dokonce i národní televizní kanál National Geographic jej zařadil mezi pět živých ptačích přenosů sezóny.
Ornitologové Lotyšského fondu na ochranu přírody (LDF) nainstalovali první online videokamery pro výzkumné účely do orlích hnízd v roce 2012 a v následujících letech jejich počet zvýšili na deset. V té době si nikdo nedokázal představit, že do sledování a komentování ptačího života se zapojí miliony lidí z celého světa a v roce 2021 jich bylo 5,6 milionu.
Nejoblíbenější z hnízd orlů mořských pozorovaných loni online v Durbe zaznamenalo dramatické události – dlouholetý partner Raimis prohrál boj s jiným samcem a samice Milda nebyla schopna zahřát a nakrmit dvě vylíhlá mláďata, ačkoli se objevil další, zjevně nezkušený samec.
Nová sezóna také začala dramaticky „Bohužel to vypadá, že hnízdění orlů mořských v hnízdě Durbe bude i letos neúspěšné, protože ho 23. března navštívila cizí samice, která pronásledovala samce, který seděl na hnízdě a snědla obě vejce v hnízdě,“ dodal ornitolog Jānis Kuze. Zjistil, že cizinec měl čitelný kroužek, který ukazoval, že jej před šesti lety v oblasti Jaunpils kroužkoval. Ornitolog vysvětluje, že populace orlů mořských v Kurzeme v posledních letech rychle rostla, hustota hnízdění je vysoká a mláďata, která dosáhla pohlavní dospělosti, se snaží proniknout na území obsazená stávajícími páry.
„Kdyby Milda seděla v hnízdě, nedala by cizí samici vajíčka bez boje, ale samci jsou k samičkám tolerantnější. Voldis odstoupil a jen sledoval zkázu. Není zcela jasné, zda Voldis, jak jej online pozorovatelé nazvali, patří mezi ptáky, kteří o toto hnízdo v posledních letech projevili zájem.
V průběhu roku se totiž část peří orlů mořských mění, což je pro každého jedince jedinečné stejně jako otisky lidských prstů. Jānis Ķuze má stále malou naději, že se letos orlům podaří druhá snůška, protože první dvě vejce přišla poměrně brzy v období hnízdění. Hnízdo je však stále prázdné.
Online přenos orlů mořských v Durbe
Cizí samice přiletěla na hnízdo a snědla vejce:
Online přenos z hnízda orlů mořských v Národním parku Sliteres
Na online kamerách LDF můžete také sledovat orlovce říční, jestřába, čápa černého a bílého, orla křiklavého a luňáky hnědé, jedna kamera každý den sleduje svět v řece Līgatne u obnovené rybí cesty, kde nejzajímavější momenty se očekávají při tření lososů.
Přenos z hnízda orlovců říčních
Přenosy z hnízd orlů křiklavých
Přenos z hnízda čápů černých
Přenos z hnízda luňáků hnědých
Kamera v řece Līgatne
Fórum diváků bylo vytvořeno na portálu „Dabasdati.lv“. Přenosy jsou dostupné také na kanálu Youtube a u každého živého okna probíhá virtuální výměna nápadů. Postupem času si zájemci vytvořili samostatné skupiny, které si pravidelně vyměňují novinky o tom, co viděli. Stejně tak mnoho lidí všech věkových kategorií sleduje živě přenosy ve svém obýváku. Jména ptáků se tradičně vybírají přímo na fóru – účastníci vybírají, diskutují a následně hlasují. Proces pojmenování organizují moderátoři fóra – zkušení pozorovatelé ptáků, kteří nejsou ornitologové, ale mají nashromážděné hluboké znalosti o chování ptáků. Souhrn nejzajímavějších událostí najdete v archivu u každé kamery.
Je zde také odkaz na darování peněz na údržbu online kamer, což není levná záležitost.
S nápadem nainstalovat na hnízda kamery přišel ornitolog Jānis Ķuze v rámci výzkumného projektu orla mořského a orla křiklavého. Hlavním účelem pozorování bylo zjistit životní styl, zvyky a potravní základnu těchto ptáků za účelem vypracování návrhů na lepší ochranu těchto druhů. Zajištění přímých přenosů je poměrně složité, neboť se jedná o nákup specifického vybavení (zdroj energie, kamera a vysílač), jeho instalaci v prostředí vyžadujícím schopnosti horolezce a údržbu systému za každého počasí.
Ornitolog Jānis Ķuze ve výšce asi deset metrů nad zemí u hnízda luňáků hnědých v lese poblíž Kalvene. Před několika dny přestala stará kamera vysílat a byla nahrazena novou. Foto: Dainis Bušmanis
Jeden živý systém stojí v závislosti na specifikaci zhruba tři až deset tisíc eur a nejdražší je řešení výroby energie – solární panely, baterie nebo metanolové systémy palivových článků. U hnízda jestřába v Rize je možné se připojit k elektrické síti, ale takové místo je pouze jedno. Náklady na údržbu jsou variabilní.
Online přenos z hnízda jestřábů lesních v Rize
Pokud kamera dobře funguje, nejsou potřeba žádné investice, ale v případě poruchy musíte nejprve určit, co a jak silně je poškozeno. Součástí nákladů je i doprava a mzdové náklady. Příčina rušení může být různá, například vlhkost vstupující do systému, kabel zničený větrem nebo hlodavci a poškození optiky, které může způsobit jak ptačí trus, tak zvědavost malého ptáčka klapajícího do čočky.
„Zatím jsme téměř nezaznamenali žádné lidské poškození, protože ovládací panely jsou zamaskované v dřevěné dutině nebo schované větvičkami a dráty jsou vytaženy ze stromů několik metrů nad zemí, aby zabránily pozornosti náhodného houbaře. Pouze já a někteří další pracovníci údržby víme přesné umístění kamery, “říká Jānis Ķuze.
„Téměř veškeré finance na technologii živého vysílání pocházejí z darů od podporovatelů – jednotlivců nebo firem, některá živá vysílání jsou zajišťována prostřednictvím projektů. Instalaci a údržbu zase provádějí odborníci a dobrovolní asistenti Lotyšského fondu na ochranu přírody, aniž by dostávali jakoukoli odměnu, s výjimkou některých projektů, na které je poskytováno financování. Instalace každého kamerového systému vyžaduje jeden den až týden práce, protože většina z nich se nachází v odlehlých oblastech a těžká technika se musí přenášet lesem až kilometr. Systémy se používají několik let po sobě, pokud jsou technicky schopné zajistit vysokou kvalitu. Jde o nekomerční projekt, který je otevřený široké veřejnosti,“ zdůrazňuje LDF.
Příroda je krutá
„Důsledně dodržujeme zásadu nerušit ptactvo při hnízdění. Výjimkou jsou pouze návštěvy hnízd, které se konají například za účelem kroužkování mláďat. Kamerové systémy se instalují před hnízděním – dokud se ptáci nevrátí ze zimoviště nebo méně hnízdí a jsou méně náchylní k vyrušování. U orlů mořských, kteří jsou nejcitlivějším druhem na vyrušování, pracujeme téměř výhradně v noci. Samotné kamery jsou velmi malé a nenápadné. Někdy ptáčci sedí na větvi s kamerou nebo na kamerového senzoru, takže to přijali jako součást prostředí,“ upozorňuje na ekologický přístup Jānis Ķuze.
Říká, že v takových chvílích existenciálního napětí, kdy ptáci ztrácejí vajíčka a mláďata, je chtějí diváci nějak zachránit a zaznívají i nenávistné komentáře na adresu viníků situace. „Ale příroda je příroda a my do ní nesmíme zasahovat, ať nás srdce bolí sebevíc. Zní to krutě, ale jakmile se mládě nehýbe a nevydává zvuky už nejeví známky života, promění se v potravu pro samici a je naprosto normální, že se mrtvá mláďata sní – to je zákon přírody.“
Také bažina online
Kromě toho online kamery LDF fungují také na územích spravovaných lotyšskými státními lesy (LVM). „V současné době sledujeme dva revíry orlů křiklavých a každý pár orlů má dvě hnízda. Celkem tedy čtyři – v přírodním parku Kuja a poblíž Velkého ostrova Barkava. Loni orli na obou místech úspěšně zahnízdili, vychovali jedno mládě. Již několik let bylo pozorováno, že luňák hnědý hnízdí stejně dobře v rezervním hnízdě malých orlů.
Přenos z hnízd orlů křiklavých
V bažině máme třetí online kamerový systém, kde sledujeme hnízdo orla skalního i bažinu samotnou. Letos se orel přestěhoval do jiného hnízda o kilometr dál, ale příští rok ho budeme sledovat s trochu jednodušší kamerou,“ je rozhodnutý ornitolog Uģis Bergmanis. Dalo by se říci, že je průkopníkem v birdwatchingu, se kterým začal před více než třinácti lety ještě během působení v přírodní rezervaci Teiči. Mezitím byly získány cenné informace o životě orlů, včetně jejich jídelníčku, který obsahuje kolem 3000 různých potravin. Tyto studie byly sestaveny ve spolupráci s profesorem LU Ainārsem Auniņšem.
Z velké části díky Bergmanovi vznikl nový LVM projekt „Ptáci a zvířata v bažině“, který poskytuje možnost sledovat aktuální dění v bažině prostřednictvím živé kamery. A vůbec to není nudné prostředí. Od března jsou v bažině slyšet tetřevi, hýl křivčí a skřivani. Vegetace slatiny brzy ožije – vykvete vřes, později brusinky, andromedy a omamné pryskyřníky.
Online přenos z hnízda orlů skalních
Čáp bílý pod lupou
Kamery se nejčastěji instalují na hnízda velkých ptáků, která slouží k hnízdění již několik let po sobě. Při výběru lokality je zohledněna i hnízdní úspěšnost z minulých let a různé technické parametry. Obvykle jsou k pozorování vybírány méně běžné druhy, které by mohly podat dosud neznámé informace o přírodních procesech, ale v loňském roce byla poprvé ve spolupráci s firmou „Sadales tīkls“ instalována kamera u hnízda čápa bílého na okraji obce. Tukuma.
Přestože je v Lotyšsku více než deset tisíc hnízd čápů bílých, 70 procent z nich je umístěno přímo na stožárech elektrického vedení, což je nebezpečný trend kvůli elektrifikaci, protože v roce 1934 nebyla na stožárech evidována žádná čápí hnízda.
Průzkum veřejného mínění, který provedla společnost Kantar, ukazuje, že téměř polovina lotyšské populace, která má vhodný pozemek mimo město nebo na venkově, by byla připravena do něj nainstalovat základnu čapího hnízda. V současné době je v Lotyšsku již asi 5800 takových nadací. Speciální kovové podstavce hnízd Sadales tīkls jsou umístěny na vedení nízkého napětí – nejen kvůli bezpečnosti samotných čápů a jejich mláďat, ale také kvůli bezpečnosti místního obyvatelstva, neboť čapí hnízdo váží od čtyř set kilogramů do jedné tuny a více. Protože mnoho nadzemních elektrických vedení v budoucnu nahradí kabelová vedení, lidé se budou muset více zapojit do udržování populace čápů, říká Jānis Ķuze. „Zapojení lidí je stále velmi nízké, tak doufám, že online kamera pomůže zvýšit zájem veřejnosti o čápy bílé a jejich domovy“.
Online přenos z hnízda čápů bílých
V současné době existuje celá řada umělých základových konstrukcí, které lze umístit na stromy nebo na střechy budov, stačí uvážit, že čapí hnízdo není budka pro špačky a zvolit základ hnízda – např. , strom se silnými větvemi nebo budovu se silnou střechou.
Proč se ptáci kroužkují?
V roce 1899 dánský učitel Hans Christian Cornelius Mortensen označil špačky unikátními kovovými kroužky, čímž položil základ vědeckému a systematickému kroužkování ptáků.
Již více než sto let je kroužkování ptáků nejpoužívanější metodou výzkumu ptačí migrace.
Revoluci ve znalostech přineslo zavedení GPS vysílačů, které umožňují sledovat migraci konkrétního druhu v průběhu roku.
Pro sledování pěvců existuje další řešení – geolokace – malé zařízení, které zaznamenává a ukládá informace o intenzitě slunečního záření do vestavěné paměti.
A co orel mořský?
Mořští orli žijí na území Lotyšska po celý rok: jsou zde táborníci.
Když dosáhnou pohlavní dospělosti ve věku pěti let, orli mořští se páří a obsazují hnízdiště. Tento proces je však komplikovaný, protože mořští orli se nepáří s prvním volným exemplářem svého druhu.
Vytvořený pár orlů mořských může být spolu dlouhou dobu, ale pokud jeden z ptáků v páru uhyne, může být poměrně rychle nahrazen jiným.
Orli mořští jsou dlouhověcí a mohou dosáhnout věku 30 let.
Viesturs Ķerus, předseda představenstva Lotyšské ornitologické společnosti: Instalace online kamer má několik výhod. Za prvé to, co je vidět na kamerách, zvyšuje zájem lidí o ptáky, jejich životy a druhovou rozmanitost, za druhé pomáhá lépe porozumět dění v přírodě a za třetí poskytuje mnoho vědecky cenných informací, které by byly téměř nemožné získat a může pomoci ochraně přírody.
Vzdělávat veřejnost nasazením kamery a přilákáním velkého počtu diváků nestačí. Je to velká zodpovědnost – ne za to, co se děje v hnízdě, ale jak to vysvětlit pozorovatelům, kteří neznají přírodní zákony. Dokonce mě volali ze zahraničí, abych zasáhl, když mládě hladoví. Lidé mají obvykle tendenci ptáky polidšťovat tím, že jim dávají jména a zacházejí s nimi jako s rodinou v našem chápání. Když se tedy v hnízdě stane něco špatného, diváci to těžko přijmou. V tomto případě po argumentu o nezasahování a přirozeném výběru následuje výtka, proč si instalujeme kameru, když nechceme pomoci. Co je vidět na kamerách, musí být neustále vysvětlováno. LDF a LVM – to dělají, ale nejsem si jistý, zda to vždy funguje dostatečně dobře.
Zvenčí se mi zdá, že hlavní pozornost by se neměla soustředit na show, ale na využití informací pro vědecké účely. Zapojení veřejnosti je však zásadní a usnadňuje výzkumníkům práci. Nepřetržité sledování toho, co se děje v hnízdech, je velmi pracný a někdy únavný proces, ale několik stovek nadšenců si toho všimne a ukáže na nejzajímavější momenty v živém přenosu.
V současné době není vědecký potenciál zdaleka využit. Velká část dat získaných pomocí kamer nebyla shromážděna. Měly by být okamžitě analyzovány. To je důležitá informace při vývoji opatření na ochranu konkrétních druhů. Například čápi černí jsou silně postiženi narušením těžby dřeva, s tím je třeba počítat při jejich ochraně. Pozorování ptáků je individuální a je těžké je zobecnit na celou populaci země, ale čím déle takové online pozorování trvá, tím přesnější údaje jsou.
Zdroj: la.lv/kada, Zigmunds Bekmanis, videozáznam Simoninna
