Ne není od toho, že bychom snad nepracovali, ale že naše pracovna je vlastně jídelna. Naší „pracovnu“ jsem vám ještě nikdy neukázala, protože před focením jídelny ntb vždy pěkně schovám. A na tu malou chvilku si užívám fakt jen jídelnu. Střecha je hotové (čekejte brzo článek) a postupně svépomocí začínáme chystat půdu. Jen co zmizí postele z naší současné ložnice, budeme mít prostor na velmi velkorysou pracovnu. Se sedačkou na odpočinek, hracím koutkem pro Emu a krásným ručně dělaným stolem s deskou z prken, jojo. Samozřejmostí budou betonové dekorace a spousta rostlin. Prostě se na to fakt těším, jistě mi rozumíte.
Zatím spolu doma pracujeme takto. Náš stůl jsou vlastně stoly dva, takže jeden je jídelna a druhý je pracovna. A takhle tu spolu každý den pracujeme v naší nepracovně.
„A to spolu jste celý den?“
„Ano.“
„A nehádáte se?“
„Ne.“
„Ale jste spolu celý den?“
„Ano.“
Takže asi tak.
 |
| Nový betonový svícen |
Pro mě jsou odpočinkové zóny základ. Tu křesílko, tu lavice… A Ema si jich taky náležitě užívá. Nahoru, dolu, nahoru, dolu. Oběhnout stůl, vylézt na lavici, dolů, vylézt na židli…
Krásný den ?
