Řekla bych, že jsem k fauně na zahradě docela tolerantní. Snažím se výpěstky bránit jen vlastními silami a maximálně omezit chemii. Takže utrácíme nesmyslné peníze za ochranu před slimáky, sítě na ptáky a nevím co ještě. Všechno funguje podobně, jako bych do záhonu zapíchla strašáka do zelí. (Mimochodem, kdybyste měl někdo nápad, jak uchránit aspoň jednu dozrávající jahodu před letošním náletem kosů, odměním se vám její fotkou.)
Co ale fakt nedávám, jsou klíšťata. Rok od roku je jich na zahradě víc a víc a domů už nám je netahají jenom zvířata, nýbrž i my. A zakousnuté klíště v kůži ve mně vyvolává hysterii a noční můry.
Tohle jsou prý finty, které s nimi zatočí, tak si je tu s dovolením odložím:
- Udržovat anglický trávník. No… Jako dobrý, ale mám vysledováno, že ať sečeme nebo máme na zahradě louku, klíšťat je tak nějak stejně. Ale třeba to u někoho bude fungovat.
- Stříkat na sebe esenciální oleje. Zabírá prý hřebíček naložený v alkoholu nebo čisté esenciální oleje jako jsou rozmarýn, levandule, tea tree… Mít to někde u dveří a při vstupu na zahradu si tím postříkat nohy od kolen dolů. Jo a zálesáci prý nosí v kapse sušený hřebíček a čas od času ho promnou mezi prsty.
- Cpát do sebe vitamin B. Je jedno jestli v podobě pangaminu, droždí nebo piva. Klíšťatům prý pak nevoní náš pot a radši si najdou jiného hostitele. Pivo nepiju, ale béčko asi preventivně zkusím.
- Nasadit si na zahradu přirozené nepřátele klíšťat. Jsou jimi pavouci, žáby, ještěrky, ale prý i vosy a mravenci.
- Pořídit si drůbež. Slepice nebo perličky tyhle hnusný tvorečky sezobou hned na začátku sezony, takže se ani nestihnou namnožit. My uvažujeme spíš o indických běžcích kvůli slimákům, ale třeba zafungují i na klíšťata.
