Jak jsem si nechala šít svatební šaty

PODZIM 2016

Na podzim jsem si začala skládat všechny favority na Pinterest, nakonec se z toho zrodila celkem konkrétní představa o tom, jak by moje svatební šaty měly vypadat. Dneska už bych si patrně vybrala něco trochu jiného, nejspíš top a k tomu sukni, ale doufám, že svatba to byla moje jediná. :))

PROSINEC 2016

V prosinci jsem vyrazila omrknout svatební salon Bella a Caxa v Brně. V Belle měli v nabídce šaty, které se nejvíce blížily takovým, jaké bych chtěla, za půjčovné tu chtěli 15 tisíc. Trochu mě ale zarazilo zkoušení, kdy jsem na jedněch šatech zahlédla velikost 42, přitom normálně nosím 36, takže jsem je měla vzadu hodně zašpendlené. Prsa jsem měla navíc vycpaná třemi vycpávkami, aby mi šaty moc neodstávaly, tak to nebylo úplně přesně vypovídající. Řekla bych, že zkouší všem ty stejné šaty, aby to měli jednodušší. Škoda.

V Caxe mi sice zkoušeli mou velikost, ale potřebovala bych nějakou mezi. 32 mi byly moc obtáhlé a přes boky se krabatily a do 34 mám zase malá prsa. Přes prsa prý šaty zabrat nejdou a já nechtěla mít šaty, co mi nebudou sedět. Půjčovné v Caxe bylo od 10 do 15 tisíc, většina těch, co jsem si zkoušela byla ale za 15. Nabídka v salonech mě celkově moc nenadchla, a tak mi nezbylo než začít shánět někoho, kdo by mi šaty ušil.

Kamarádka mi doporučila Marii Mukařovskou, ta už ale v lednu měla celou sezonu 2017 plnou. Tak jsem na Facebooku objevila šikovné duo Kabelková & Oplocká. Holkám jsem poslala svou představu (šaty Azriel od texaské firmy Watters) a dostala odpověď, že takové šaty by mi určitě byly schopné ušít. Jupí! :))

V únoru jsem vyrazila na první informační schůzku, holky si mě změřily, nakreslily mi návrh a následně mi poslaly kalkulaci. Za cenu srovnatelnou s půjčovným budu mít vlastní šaty a ještě na míru! :)) Ještě v únoru jsem zaplatila zálohu a z původně plánované první zkoušky na konci března se kvůli mému odjezdu do Thajska a Malajsie stal až květen.

V únoru jsem se s holkama potkala ještě na brněnském Wedding Bazaaru. To je takový stylový svatební veletrh, najdete tam spoustu skvělých vystavovatelů, ten letošní v tržnici na Zelném trhu už sice proběhl, ale příští rok bude určitě další.

V březnu jsem si vybrala krajku na šaty, sice jenom podle fotek, ale potom naživo se mi taky moc líbila.

Na první zkoušce mi byl zkoušen nastehovaný základ horního dílu, holky mě upozorňovaly, abych se nelekla. Ale já už viděla, jak vypadá zkouška obleku, tak jsem byla v pohodě. Ženich si totiž nechal ušít oblek na míru v Thajsku. Dostala jsem taky vzorek látky, abychom mohli vybrat košili ve stejné barvě – ivory.

V půlce června jsem vyrazila na druhou zkoušku, kde už šaty vypadaly skoro hotově! Sukně a horní díl byly zatím zvlášť, upravoval se výstřih, osazovala sukně. A já byla nadšená! :))

Poslední zkouška s botami a na čisto. Doplňovaly se poslední kousky krajky, měřilo zkrácení sukně a přidával tyl na horní část kolem výstřihu. Zhruba měsíc před svatbou mě chytla strašná panika, že budu šaty za sebou celý den vláčet, všichni mi budou šlapat na vlečku a naprosto v nich nebudu moci tančit. A já v nich chtěla vydržet celý večer! A že vlastně takovou obrovskou sukni vůbec nechci…nevím, jestli je to normální nebo jsem takové záchvaty na poslední chvíli mívají i jiné nevěsty? Holky ani nevynadaly, co si to na poslední chvíli vymýšlím, vlečku mi zkrátily, ubraly pár kousků krajky na horním dílu a odebraly mi nakonec i jednu vrstvu tylu, aby sukně nebyla tolik „nadutá“. :))

Poslední zkouška a přebrání šatů. Holky všechno upravily přesně podle mých představ a já byla nadšená a moc spokojená. Protože mi šaty od minule malinko zabraly a všily zip, zdálo se mi, že v nich snad ani nebudu moct dýchat. Ale po pár minutách, co jsem je měla na sobě se šaty „vytáhly“ a trošku přizpůsobily, takže nakonec se žádné povolování nekonalo. Šaty jsem si ve vaku odnesla domů, dokonce jsem se cestou ještě stavila v obchodě, jak byly šaty lehké. 

Zbývalo už jen doladit košili ženicha a boty. Ženichovu košili jsme nakonec vyřešili košilí z Bandiho upravenou na míru krejčím, co sídlí za rohem. Dlouho jsme totiž nemohli sehnat žádnou padnoucí v barvě ivory, s hezkým límečkem, krytými knoflíky a s rukávy na manžetové knoflíčky.
Boty jsem během dne vystřídala troje: lodičky s otevřenou špičkou na obřad a sandálky s balerínkami na přezutí. Sandálky byly v tom teple super, že mi nohy hezky větraly. Koupila jsem si taky silonky s otevřenou špičkou, ale ty jsem si nakonec kvůli teplu ani neoblékla.

Velký den! Jak šaty vypadaly v den svatby, to už jste mohli vidět v tomhle článku. A samozřejmě mrkněte na fotkách níže. :)) 

Sama jsem byla moc spokojená, šaty byly naprosto parádní, vydržela jsem v nich celý den i večer. Krásně lehké a pěkně mi seděly, prostě super. Moc za ně holkám děkuji, celá spolupráce byla hrozně příjemná a milá!

Takže pokud stále váháte, jestli si šaty nechat ušít nebo půjčit a v půjčovnách nemají nic podle vašich představ, určitě šití doporučuju! Najděte si šikovnou švadlenku a budete mít jistotu, že vám šaty budou sedět. A nebo napište holkám!

P.S. Příspěvek není sponzorovaný, i když by mi to teda vůbec nevadilo! 😀