Konec listopadu a prosince pro mě nebyl zrovna nejlehčí a na blogování nebyla moc nálada. Přesto jsem utíkala k pečení, u kterého se uklidním a zvedne mi náladu.
S pečením na Vánoce jsem začala v polovině prosince. Nejdřív přišly na řadu perníčky a poté cukroví. Pěkně jsem si tedy dala do těla. Šlo nám to od ruky a došli jsme k číslu 13. Nějak jsme se letos skutečně rozjeli. Vždycky jsme pekli docela dost druhů cukroví. Každý má rád něco jiného a tak je i těch základních druhů hodně. Mě by stačila hora lineckého a vanilkových rohlíčků. Taťka má rád vosátka, košíčky a pracny. Zbytek druhů experimentujeme a zkoušíme nové druhy.
Od perníčků jsme se opožděně propekla k pletýnkám svaté Lucie. Hory vánočního cukroví korunovala domácí vánočka pečená v předvečer Štědrého dne podle receptu mojí prababičky.
Chtěla bych vám všem do toho nadcházejícího roku popřát v první řadě moc zdraví, protože je vzácné. Klid v duši. A také úsměv na tváři – to je to nejkrásnější, co můžeme dát lidem kolem sebe.
S láskou Alča
