Naskytla se mi díky spolupráci s inConcept magazínem skvělá možnost přihlásit se na nějaký z kurzů módního institutu. Umíte si představit, jako radost mi to udělalo. Už jsem o něm hodně slyšela a už jsem i zvažovala, že se jim sama ozvu a pak přišlo tohle.
Isnitut nabízí spoustu kurzů pro nadšence do fashion, naučí vás tu šít, včetně začátečníků, dělat módní ktresby, bez kterých se jako designér neobejdete, vyznat se v materiálech, to se hodí snad každému a kromě toho umí i styling a marketing. Mají toho na výběr hodně od jednodenních, víkendových až po dlouhodobé kurzy. Vždy do vás dostanou jak teorii, tak i praxi a semináře a kurzy vedou zkušení lektoři a dost často si na hodinu pozvou i lidi z praxe s reálnými zkušenostmi. 
Co jsem si z kurzů vybrala já..? Šít už celkem umím, s materiály si taky rozumím, ale co jsem od školy naprosto zapomněla, byla modelace střihů. A tak bylo ve výběru jasno. Co si pod tím představit? Pokud chcete šít oblečení na míru, nebo si ho někde nechat ušít, tak se bez střihu neobejdete. A ten nevykreslíte z žádného časopisu. Ten je potřeba si vytvořit úplně nově. A tak jsme si první den tohohle víkendového workshopu vysvětlily teorii, jak se střihem pracovat a jak ho upravovat podle potřeby. Pak jsme se naučili brát míry přímo na těle. Bez správného měření to prostě nejde. Z naměřených rozměrů jsme vytvořili základní střih. To je střih, ze kterého už můžete odvodit skoro všechno, kabát, sako, šaty, košily, sukni, atd. S takovým střihem můžete klidně za švadlenou, protože vám podle něj ušije kromě kalhot skoro všechno.
Kurzem nás prováděla zkušená Terezka Ujevičová, jejíž kousky jsem obdivovala už na posledním Designbloku. A pokud se chcete podívat na její tvorbu, nenechte si ujít Design week. Má neuvěřitelný talent a hraje si se střihy i zpracování. Tu její kolekci Mráz jsem si zamilovala, jednou jsem obdivovala její kousek v galerii FOX a tonatolik, že jsem zvažovala, jestli si něco takového vytvořit doma, nebo si tu boží vlněnou mikinu rovnou koupit.
Ale zpátky ke kurzu. Byly jsme jen 3 na jednu lektorku, tak jsme mohly mít všetečné dotazy a dostalo se nám naprosto individuálního přístupu. Na tomhle kurzu nás stejně mohlo být max. pět, aby to dávalo smysl. Po tom, co jsme měli ten náš střih na míru, jsme si ho obkreslily na látku, tzv. kaliko. To je materiál, kteří používají designéři na otestování, zda střih podle návrhu sedí na těle dobře. Nemusí tak první model rovnou střihat z těch drahých látek. Hezky je na tom pak vidět, zda je potřeba něco upravit nebo ne. U mě jsme nově zakreslovaly jen velikost výstřihu a trochu boční švy. Jinak střih seděl perfektně. Tímhle skončil po 7 hodinách první obsáhlý den našeho workshopu.
Následující den už jsme si měly přinést vlastní návrh nebo fotku oděvu, podle kterého bychom si chtěly vytvořit střih. Jedna účastnice si chtěla ušít atypické kalhoty, druhá zase klasické pouzdrové šaty, aby jí sedly na její nekonfekční postavu. A já…? Co myslíte, musela jsem mít zase něco extra, asi jako vždycky. Už hrozně dlouho pokukuju po těchle šatech od Zimmermanna. Mám tuhle značku strašně ráda, mají dokonalé ženské šaty s bohémským nádechem. Ale toho materiálu, co na ně potřebujete. Takže ty mé šaty vychází ze zavinovacího střihu, ale jak vidíte, jsou asymetrické a to jak na ramínkách, které je každé jiné, tak i na voláncích kolem výstřihu a zároveň na sukni. Na tohle jsem si rozhodně sama netroufla, takže jsem byla vděčná za Terezy zkušenosti.
Pomocí toho základního střihu jsme si odvodily šablonu pro vrchní díl a sedlo, ke kterému se přišívá cípatá sukn. Tohle je jako základ na šaty to nejdůležitější. Všechny ty volánové díly se totiž nejlépe modelují přímo na figuríně. A tím chci naznačit i jednu důležitou věc, nestačí mít našprtané teoretické znalosti o stizích, ale najde se spousta modelů, u kterých se bude nejprvě zkoušet na figuríně s látkou a až pak vytvářet střih. V tom je ta fashion zajímavá, nejsou v podstatě pravidla. Je dobré určitě znát pravidla, ale vždy se dají přizpůsobit.
A moje shrnutí kurzu? Za mě naprosto skvělá zkušenost. Konečně jsem pochopila smysl těch všech vzorečků, přídavků, apod. při konstrukci střihu, protože mi to někdo dokázal konečně lidsky vysvětlit. Sice jsem se to za dob studia skutečně naučila, ale tehdy jsem úplně nechápala ten smysl. A teď to všechno krásně zapadlo do sebe. takže za to institutu velké díky. Mám střih přesně na míru a to znamená, že podle něj můžu experimentovat při dalším šití a nemusím pokaždé kopírovat konfekční střih z časopisu. Takhle totiž šiju pořád a vždy si to pak na látce musím přizpůsobobvat, aby mi to po sešití na stroji sedělo. Takže je to vždycky takový hazard, jestli to nakonec vyjde. Což taky znamená, že teď bych se těm omylům mohla vyhnout. Jste zvědaví na ty šaty, které jsem si vysnila, až si je jednou ušiju? Sháním na ně podobný materiál, takže jestli se zadaří, já se do nich určitě pustím.
A poslední věc, pokud jste se dostali až sem. Zvažujete, že byste se chtěli naučit šít? Víte, že se praxí naučíte nejvíc a není se čeho bát? Pro mě je šití hrozně osvobuzující ve výběru. Nemusím marně hledat v obchodech a můžu mít padnoucí oblečení vyšší kvality za mnohem menší peníze. pokud váháte, napište mi proč, ráda s vámi podiskutuju 🙂