Tenhle článek neberte jako typický cestovatelský s tipy kam zajít, co objevit, protože tentokrát jsme nic moc neplánovali. Věděli jsme jen, kdy které dny budeme přebývat, ale rozhodně jsme si nevyznačili místa, kam všude v daném městě zajít na jídlo či na kafe, apod. Spíš to berte jako inspiraci na zemi, kam se podívat příště podívat, až budete bloudit prstem po mapě a budete se rozhodovat, co bude příští cíl vaší cesty.
V Holandsku jsme byla vůbec poprvé a proč jsem si ho hned zamilovala?
Lidé jsou tu milí, ale tak přirozeně, nečekejte americký úsměv od ucha k uchu, ale jen prostě milé přívětivé chování. A to všude, i v obchodech, restauracích a ve vše službách.
Jídlo...skoro vše si tu dokáží vypěstovat sami a tak máte v regálech nepřeberné množství čerstvé zeleniny a ovoce, které nemuselo cestovat přes půlku světa.
Albert Hein, neboli matička našeho Alberta. Tady v Holandsku ale najdete snad třetinu zboží z čerstvých salátů, zeleninových směsí na pánev, do trouby, čerstvé zeleniyna ovoce a hlavně #togo salátů, které si vezmete kamkoliv s sebou. Vlastně jsme tu na těch salátech žili skoro celý pobyt. Stýská se mi po takové nabídce i u nás.
Krásná příroda, hlavně ta na fríských ostrovech, kam se chci ještě jednou vrátit.
Kola a cyklostezky všude, kam oko dohlédne. Pro někoho, kdo rád cestuje na kole, bude Holandsko ráj.
Hema a všechny designové obchody s nábytkem a bytovými doplňky. Jestli sem cestujete autem, určitě si něco odvezte.
Architektura a ty jejich roztomilé domečky a vilky, kam bych se hned nastěhovala. Jejich styl není tak honosný jako v Anglii, ale rozhodně ne strohý a nudný jako u nás doma. Cihly, velká okna, sedlové střechy a členitý prostor. Kdy by se takhle stavělo u nás, tak už rozhodně bydlíme v nějakém domku se zahradou, protože by to přesně byla ta vysněná střecha nad hlavou.
Prvním cílem naší cesty byla zastávka v Haagu. Z Prahy jsme autem vyráželi něco po sedmé hodině ráno a v Haagu jsme byli kolem třetí. hned jsme si to namířili k pláži, kde se dá zaparkovat nebo klidně můžete auto nechat dál a dojet si sem tramvají. Ten den bylo něco málo před 20 stupňů, příjemné počasí na chození a sezení v některém z plážových barů, kde si v klidu můžete vychutnat kafe a něco dobrého k jídlu.
Po bosé procházce mořským pískem jsme se vrátili k autu a přesunuli se do centra. Zaparkovali jsme na centrálním parkovišti poblíž Binennhofu. Odtud jsme si prošli město a okolní uličky. Zrovna ten teď se tu konaly bleší trhy se starožitnostmi a knihami. Něco pro milovníka vintage, jako jsem já. Seženete tu porcelán, keramiku, šperky, nádobí, ale i rámečky a zrcadla.
Po trzích jsme si prošli pár obchodů, já chtěla do We are Labels, kde mívají i kousky z mého oblíbeného Edited a Gestuz, nebo do de Bijekorf, kde např. seženete dekorativku od Charlotte Tilbury, která se u nás zatím nedá sehnat. Jenže mě nákupy už zas tak neberou a tak jsem po chvíli koukání do výloh dala raději přednost procházkám městem a blouděním malebnými zákoutími. Zašli jsme do uličky Dunne Bierkade, kde je kanál a okolo něj spousta vináren a bister se stolky na zakotvených lodích. Moc příjemné sezení na vodě, kde pozorujete proplouvající loďky a čluny, nebo můžete pozorovat naproti parkující auta hned u vody. Víte, že tu každoročně skončí množství aut ve vodě, protože to nedoměří při parkování a couvání? A několiknásobné množství kol. To musí být sranda to taky každoročně lovit všechno z vody :D
Před odjezdem jsme se šli ještě projít na nádvoří Binnenhofu, kde je při západu slunce krásné světlo a skoro ani noha.
Večer jsme se jeli ubytovat na hotel, kde jsme strávili 3 noci. Ubytovali jsme se v městěčku Hilversum, vzdáleného vlakem od Amstru jen nějakých 20 minut. Našli jsme super hotel Gooiland, který architektonicky připomíná Barrandovské ateliéry a za mě to je jeden z nejlepších hotelů, kde jsme byli ubytovaní. Designový a přesto útulný interiér, skvělé jídlo, chodili jsme tedy jen na snídaně. Ale ten výběr sýrů, pečiva, uzenin, čerstvého ovoce, zeleniny a taky mého milovaného lososa. Každé ráno jsem si nacpala pupek k prasknutí, ale nešlo jinak,. Na ty snídaně vzpomínám pořád, fakt parádní. Jestli se chcete ubytovat poblíž Amstru za super cenu, tohle místo doporučuju. Pokoje jsou prostorné a z každého máte východ na společnou terasu, ze které koukáte přímo na místní kostel. V hotelu je i asijská restaurace, jestli ji stihnete vyzkoušet za mě, dejte vědět, jak tam vaří :)
Druhý den našeho tripu po Holandsku jsme se jeli vlakem podívat do malebného Utrechtu. Tohle město je naživo skutečně krásné. Vlakem jsme tam byli za půl hoďky. Vystoupily jsme na nádraží, kde hned před ním byli místní trhy se samými dobrotami, ovoce, sýry, čerstvá zelenina, uzeniny a taky mořské plody, třeba ústřice, hmm...na takových trzích bych nakupovala pořád. Trochu mi to připomnělo ty vídeňské, kde seženete opravdu všechno, na co si vzpomenete.
Utrech má krásné historické centrum obehnané kanály, které se hemží obchůdky a kavárnami. posedět můžete přímo u vody a sledovat místní ruch. My se jen bezcílně procházeli, zašli do pár obchodů, na kávu a tak. Najdete tu super shopy s vintage poklady, designovými kousky i se značkami jako je např. Antik Batik, na který jsem tu narazila úplnou náhodou. Zašli jsme do Alberta pro oběd, jak jinak než jejich super salát a našli volně přístupné nádvoří osázené palmami a květinami za jedním obchodem s knihami. Naprostá dovolenková nálada a pohoda. Takový pocit ve mě Utrech zanechal. Je to sice malé město, ale mám pocit, že mu nic nechybí a seženete tady úplně všechno. Muž si tu koupil boží košily v Hollister shopu, kde mají super materiály, co přežijí věčnost.
Po kávě jsme se vydali na nádraží směr podvečerní Amster. Nikdy jsme v tomhle městě nebyla, takže jsem nevěděla co čekat. Vlastně jsem ani nic moc neočekávala a nechala se překvapit, jaký dojem na mě tahle holandská metropole udělá. Po výstupu z nádraží se nenechte odradit rozkopanými kanály a výhledem na jeřáby, snad je to tu jen dočasně. Přejděte nejrušnější přechod ve městě a směřujte si to do centra, kde už se turisti a místní postupně rozprchnou do úzkých uliček. Obchody hledat moc nemusíte, na každém rohu na něco narazíte. Jestli milujete značku &OtherStories, místní obchod nevynechejte. Ještě zkuste omrknout Arket, který má v přízemí i kavárnu pro utahané muže. Nebo American Vintage...
A jak jsem psala, mě to chození po obchodech vydrží jen chvíli a taky nám vyhládlo, tak náš cíl byla Foodhallen, kam jsme si to štrádovali pěšky. Ve srovnání s kodaňskou je tu přes den méně lidí, takže máte šanci, že tu nevystojíte důlek a budete si moct i sednout. Jen počítejte s tím, že tu berou na terminálech pouze Maestro kartu, stejně jako ve všech Albertech, tak si raději vyberte hotovost.
Dala jsem si tu plato s vege mezze a bylo naprosto boží. Hummus na několik způsobů, falafel, olivy a spoustu dalšího. Porce sice jak pro dva, ale snědla jsem to na posezení. Kromě jídla a pití tu mají bokem i stánky s různým zbožím, doplňky, knihy, oděvy, šperky, apod., takže sem určitě zavítejte. Z Foodhallen jsme se postupně přesouvali zpět do centra a prošli si uličky.
Do Amstru jsme se vydali po snídani i následující den. Ale ráno jsme si užili hodně dlouhé a nikam nespěchali, takže jsme se vlakem vypravily až někdy dopoledne.
Osobně mě Amstr tolik nenadchnul jako jiná holandská města, takže jsem byla ráda, že netrávíme celý pobyt jen tady. Asi už mě ta rušná města tolik nebaví a tady toho bylo na mě až až. Navíc když si chcete zajít do kavárny a vzpomenete si večer, všechny zavírají už v šest, takže vám zbyde sednout si max. do nějaké pivnice. Ale pivo mají super, o tom žádná, stejně jako boží hranolky s bylinkovou majonézou. Po tom bych se utloukla. Čekali jsme tu ted druhý večer na západ slunce, abychom se prošli red light uličkou po setmění. V Holandsku se ale na západ slunce načekáte třeba až do půl jedenácté. Jak je tahle země placatá, nemáte tu pořádný horizont a taky jsou na okraji časového pásma, kdy by mohli mít už londýnský čas, ale pořád spadají pod ten náš.
Další ráno jsme pobalili věci a z městečka Hilversum se přesunuli nahoru na sever do Groningenu. Jeli jsme pozdravit naší kamarádku, která tu byla na Erasmu. Groningen je super město se vším všudy. Ideální místo pro studium, práci a život, najdete tu všechno a dostatek služeb. My se ubytovali v tradičním hotelu De Doelen přímo na náměstí.
Takový ten anglický typ se starožitným nábytkem, všude dřevo, červený koberec na schodišti, s krbem a křišťálovými lustry. A co víc, měli jsme pokoj s velkou vanou a i vlastní saunou, takže jsme si jeden večer užili koupelnu se vším všudy. Zrovna ten den večer sprchlo, tak se to hodilo.
Ale hned po příjezdu jsem musela prozkoumat místní bleší trhy, které se tu konají jen jednou za čas. Náhoda? Miluju šmejdění a hledání pokladů. Ulovila jsem jedny levisky, hedvábnou košili a vintage kabelku s hadím printem, kterou mi každý chválí. Miluju to a tady jsem se od těch stánků nemohla odtrhnout. kromě oblečení tu byla spousta dekorací a starožitných věcí do bytu.
Ráno jsme si dopřáli hotelovou snídani s klobáskami, vejci, pečivem a velkým kafem. Sešli se s kamarádkou, která nás provedla po centru a zašli na nákupy. Víte, že v Holandsku mají super výběr obuvi a pánského oblečení? Tolik obchodů s pánskou módou jsem snad neviděla nikde. Sehnali jsme tu konečně pánské boty ke svatebnímu obleku. Jinak vážně nevím, kde bych je u nás shnáněla ke světle šedivému obleku.
Dostali jsme od kamarádky super tip na poslední lokaci, kam si udělat v Holandsku výlet. Na poslední dvě noci jsme se vypravily trajektem na Fríské ostrovy. Pro mě do té doby zcela neznámé místo. Zaparkovali jsme auto přímo v přístavišti za Holwerdem, protože na ostrově jsme to měli pěšky necelý kilometr od přístavu do městečka Nes, a tak nebylo potřeba připlácet za auto navíc. Stihli mě fast ship a tak jsme za půl hodinku byli již na ostrově.
Fríské ostrovy jsou pro mě láska hned od prvního okamžiku. Tohle je představa o ostrově, kde je klid a zároveň vám tu nic nechybí. Ameland je ze všech fríských ostrovů prý nejkrásnější. Jsou tu dlouhé liduprázdné pláže, nádherné západy slunce, můžete si to tu celé projet na kole nebo projít pěšky, funguje tu i autobusová doprava, všude narazíte na nějakou kavárnu, bistro nebo obchod s potravinami. A i když to tu normálně žije, není tu přelidněno. Ale třeba je to dáno i tím, že jsme tu byli mimo sezónu a v letních měsících je to tu rušnější. Ale i tak mám pocit, že by se mi tu stejně líbilo.
Můj muž mě už za ty roky zná tak dobře, že už se mnou ani nemusí schalovat hotely a ubytování, vždycky vybere něco dokonalého. A ani tentokrát jeho výběr nezklamal. Přímo v Nesu najdete útulný hotel Zee van Tijd, který je pro mě dokonalým spojením designu, skvělého jídla a příjemného personálu. Náš pokojík byl z části podkrovní a dýchal takovou tou zenovou atmosférou, kdy se nemusíte nikam honit a jen si to tu naplno užívat. Vlastně jsem měla takový pocit z celého ostrova. Takový klid jsem si ještě nikde neužívala. A ta jejich restaurace...nejlepší na ostrově. Vaří tu skvěle, první večer jsme zašli jen an něco malého a já si dlal jejich lososovou po bowl, která neměla chybu. Večer před odjezdem jsme si z menu objednali plato s výběrem teplých a studených předkrmů pro dva a byla to pecka. Závitky, saláty, hranolky, burgery, pasta i roast beef. Super jídlo, obří porce a za skvělou cenu. Celý pobyt na Amelandu byl boží a doufám, že s esem ještě jednou podívám. Ideální na 3 dny, nebo si to tu prodloužit a dojet si trajektem na okolní ostrovy a prozkoumat to tu všechno.
Vzpomínám na dlouhé procházky po pláži, na sbírání mušlí, na piknik na lavičce při západu slunce, i to jak jsme před odjezdem usnuli na dece na pláži. Bylo to to nejhezčí zakončení Holandska. Jako vzpomínku na ostrov jsem si odvezla sklenice, do kterých nalévají v hotelu vodu. Jsou z místního obchodu, ale na název si už nevzpomenu, zeptejte se tam. Holandsko se mi vrylo pod kůži a snad i díky tomu, že nemáte problém rozumět nápisům, protože je holandština z velké části podobná anglickým i německým výrazům a všechno je vám tu díky tomu tak nějak bližší. Jediné, co mi tu chybělo byly hory, ze kterých máte výhledy do okolí. Jinak to byla parádní dovolená, naše poslední za svobodna a díky za ni, protože jinak bych se svatbou stresovala asi už měsíc opředu. Ale o tom zase příště... :)