... výzva od Marty ...
Asi jsem poslední, kdo výzvu plní, ale ten čas je prostě neúprosný.
V tomto období jsem pracovně i soukromě tak vytížena, že mi na blogy nezbývá čas.
Omlouvám se, že k vám nakukuji jen velmi málo, ale věřím,
že už brzy se to zlepší. Snad po půlce srpna bude volněji a vše,
co se děje kolem mne se dozvíte.
Nyní vám představím ty naše měřiče času.
První "zlaté" hodinky byl dárek od babičky k mým osmnáctinám.
Už dávno je nenosím, ale mám je stále schované a je to už víc než třicet let.
Jak ten čas letí.
Jak ten čas letí.
Druhé hodiny jsme si koupili, když jsme se nastěhovali na domeček
a dodnes nám dělají radost. Visí mezi kuchyní a obývákem.
Je na ně vidět ze všech stran. .o)
A už jsem zase v časovém skluzu,
za chvilku máme návštěvu, bude se grilovat a já nemám nic naloženo.
Zítra se snad pojedeme podívat do Bechyně na Keramické trhy,
pokud to vyjde, dám vědět, jak bylo.
Všechny vás moc a moc zdravím a brzy k Vám nakouknu.
Mějte prima víkend a snad jste víc v klidu, než já. :o)
Dáša F.
A ještě naše kyvadlové hodiny dnes, při západu slunce. :o)