Území národního parku Krka se svými jezery a vodopády je jedním z nejvýznamnějších přírodních památek Chorvatska.
V národní paru Krka je soustava peřejí, kaskád a vodopádů, pod kterými se můžete vykoupat. Je zde také možnost podniknout výlet lodí kaňonem řeky Krka až k Rošskému vodopádu – Roški slap a na ostrůvek Visovac, kde se nachází františkánský klášter a museum.
Sídlo parku leží ve Skradinu. Řeka Krka vzniká z několika přítoků, které se spojují ve městě Knin. Tok Krky je dlouhý 73 km. Řeka teče málo osídlenou krasovou krajinou, probíjí si cestu četnými soutěskami ve vápencích, spadá přes překážky mnoha peřejemi, kaskádami a vodopády. Kromě povrchových přítoků má i podzemní zdroje. V Krce žije devět druhů ryb – endemitů. Část Krky od Kninu až do Skradinu byla v r. 1985 prohlášena národním parkem (110 km2).
Videozáznam z dronu – Vodopády Krka
Zdroj KRKA NATIONAL PARK
Devět kilometrů podél toku od Kninu se nachází 22 m vysoký vodopád Bilušič, následuje 15 m vysoký Brijan, 52 m vysoký Manojlovac a 25 m vysoký Roški slap. Koryto řeky se dále rozšiřuje do jezera Visovac, nazvaném podle ostrůvku v širší části koryta s františkánským klášterem, známým sbírkou starých písemností. 45,7m vysoký vodopád Skradinski buk, byl vytvořen na soutoku Krky s přítokem Čikola. Na své pouti směrem k moři formuje řeka Krka jezero Prukljan, které má všechny atributy moře i s mořským přílivem a odlivem. Ve vodě žijí jak sladkovodní, tak i mořské ryby. Ústí Krky do moře je téměř nepozorovatelné. Řeka je splavná pro lodě s ponorem do 2 m až k vodopádu Skradinski buk.
Skradinské vodopády – Skradinski buk
Skradinski buk je nejdelší a nejnavštěvovanější vodopád na řece Krka a jednou z nejznámějších přírodních krás Chorvatska. Vodopády tvoří vápencové bariéry, ostrůvky a jezírka. Jsou přístupné celý rok díky stezkám a lávkám. Mají 17 kaskád o celkové výšce 45,7 m. Celkově jsou tyto vodopády přibližně 140 m široké a 800 m dlouhé. A pohled na ně je okouzlující. Stezkou kolem vodopádu Skradinski buk (1900 m) během jedné hodiny lehké chůze přes můstky nad vápencovými bariérami se návštěvníkům nabízí možnost podrobně se seznámit s flórou a faunou řeky Krky, zvláštnostmi životních symbióz vápencových bariér a vodních biotypů.
Rošský vodopád
Vodopád Roški slap se nachází v chorvatském národním parku Krka, asi 36 km po proudu od pramene řeky Krka. Jedná se o nejsevernější zpřístupněnou část národního parku. Vodopád začíná malými kaskádami, kterým se říká Stříbrný náhrdelník (Srebrene ogrlice). Hlavní vodopád je na konci bariéry, kde Krka z 15-metrové výšky padá do Visovackého jezera. Celkové převýšení Rošského vodopádu je 25,5 m. Kolem kaskád vede nenáročná naučná stezka – asi 30 minut chůze. Můžete se zde také občerstvit v místní restauraci nebo si prohlédnout vodní mlýny a tkalcovský stav. Rošský vodopád je také jedním ze dvou míst v národním parku, kde je možné se vykoupat.
Vodopád Manojlovac
Půl kilometru po proudu od Brljanu, kde řeka prudce zatáčí, se objevuje vodopád Manojlovac. Tento vodopád je největší a mnozí ho považují za nejkrásnější vodopád řeky Krka. Vodopád je tvořen řadou kaskád o celkové výšce 59,6 metrů; největší kaskáda je vysoká 32,2 metrů. Kaskády mají délku přibližně 500 metrů a šířku přibližně 80 metrů. Jsou protkány jeskyněmi a obklopeny kvetoucí sub-středomořskou vegetací, přecházející volně do zahrad a pastvin podél řeky. V teplé části roku jsou kaskády vyschlé, neboť je z nich voda přesměrována na nádrž Miljacka, kde je v provozu vodní elektrárna. Na úpatí vodopádu jsou ruiny opuštěných mlýnů, které lze vidět.
Flora a fauna
Flora je v této části severní Dalmácie opravdu bohatá vyskytuje se zde osm set šedesát druhů a poddruhů rostlin, v převážné míře přímořského charakteru.
Kromě velkého bohatství rostlin zde žije velké množství nejrůznějších druhů ptáků, obojživelníků a plazů žijících v rákosištích, jezírkách nebo močálových loukách. Zvlášť na jaře a na podzim, kdy ptáci migrují, je možné spatřit obrovská hejna těchto letců, vzpínajících se proti modré obloze. Mezi zajímavé druhy, které tu hnízdí, patří orlík krátkoprstý, sokol stěhovavý, raroh jižní, bukač velký, skřivánek krátkoprstý nebo kalandra zpěvná.